Scheelit (Leonhard, 1821), chemický vzorec CaWO4, je čtverečný minerál. Poprvé byl popsán v železném dole Bispberg nedaleko švédského Säteru. Je pojmenován po švédském chemikovi Carlu Wilhelmu Scheelovi (1742–1786).[1][2]
Původ
Scheelit vzniká na hydrotermálních žilách, v greisenech, skarnech a erlanech, často na ložiscích cínu. Doprovází ho křemen, kasiterit, wolframit, molybdenit, topaz, fluorit, apatit či turmalín.[3][4][5]
Morfologie
Nejčastěji se scheelit vyskytuje v podobě krust nebo zrnitých či kusových agregátů, méně často pak tvoří oktaedrické či pyramidální krystaly, většinou dobře omezené.[3][4]
Vlastnosti
V přírodě se scheelit vyskytuje v mnoha barevných variantách – nejčastější jsou šedobílá, žlutá až hnědá, vzácněji i oranžová, červená či zelenavá. Je průsvitný až průhledný, má diamantový až velmi mastný lesk. Silně fluoreskuje, pod UV světlem září jasně modrobíle. Je poměrně křehký, zřetelně štěpný, má lasturnatý lom a bílý vryp. Rozkládá se v kyselině chlorovodíkové a dusičné za vzniku hydratovaného oxidu wolframového v podobě žlutého prášku.[1][4][5]
Využití
Scheelit je po wolframitu nejvýznamnější rudou wolframu, jenž se využívá na výrobu žhavicích vláken žárovek a elektronek či na legování různých druhů ocelí. Jedná se též o sběratelsky velmi atraktivní minerál, vyhledávané jsou zejména vzorky z Číny.[3]
Podobné minerály
Minerály podobné scheelitu jsou:
Složením se pak scheelit řadí do specifické skupiny minerálů s obecným vzorcem A(XO4), kde A značí vápník nebo olovo a X wolfram nebo molybden. Patří sem:
Naleziště
Svět
Česko
Odkazy
Reference
- 1 2 3 Scheelite: Mineral information, data and localities [online]. Dostupné online.
- ↑ Scheelite Mineral Data na webmineral.com
- 1 2 3 4 VELEBIL, Dalibor. Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách. Praha: Academia, 2012. S. 270–271.
- 1 2 3 4 BAUER, Jaroslav. Svět minerálů. Praha: Granit, 2009. S. 66, 110.
- 1 2 3 Scheelite na databázi RRUFF™
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu scheelit na Wikimedia Commons
