CS Knowledge Base

Počátkem března 2026, v období finálních příprav na start mise Artemis II, NASA oznámila zásadní změny v celém programu Artemis. Ty po seznámení se stavem věci provedl tým nového šéfa agentury Jareda Isaacmana.

Především, mise Artemis III s přistáním astronautů na měsíčním povrchu, po předchozích odkladech plánovaná na rok 2028, se rozdělí na dva postupné kroky. S odkazem na postupné testování a ověřování technologií v rychle po sobě jdoucích misích, jako kdysi v programu Apollo, NASA nově počítá s provedením třetí mise už v polovině roku 2027. Loď Orion se má na oběžné dráze setkat s jedním nebo oběma smluvními měsíčními moduly (Starship HLS od SpaceX a Blue Moon od Blue Origin) a také otestovat nově vyvinuté skafandry. První přistání tak připadne až na misi čtvrtou počátkem roku 2028. Navíc, ještě v roce 2028, by se na Měsíc mohla vydat také další mise, Artemis V,^[13][14] jako faktický začátek budování stálé měsíční základny.^[15] Tato úprava harmonogramu je zjevnou odpovědí na dřívější zprávu Poradního panelu NASA pro bezpečnost v letectví a kosmonautice (ASAP), v níž se konstatuje značné technické a bezpečnostní riziko pokusu o přistání bez alespoň jednoho zkušebního letu Orionu s přistávacím modulem.^[16]

Isaacman při představení plánu prohlásil, že dosavadní několikaletý rozestup mezi jednotlvými misemi nestačí k udržení dovedností a zkušeností zapojených týmů.^[17] Aby agentura dosáhla zjednodušení procesů a zkrácení rozestupů mezi starty na zhruba 10 měsíců, ustoupila od pokračování vývoje pokročilejších a výkonnějších verzí rakety SLS (Block 1B a Block 2), zejména jejího druhého stupně Exploration Upper Stage. Nebude proto pokračovat ani v modernizaci druhé mobilní servisní věže ML-2 (Mobile Launcher 2), která by pro vypouštění těchto verzí byla nutná (vedle již zrekonstruované věže ML-1 použité při první i druhé misi Artemis s nosiči SLS Block 1).^[13][14]

Se změnou plánů vyjádřili souhlas spolupracující privátní společnosti, v čele s Boeingem, hlavním dodavatelem SLS, a firmou Lockheed Martin, hlavním dodavatelém kosmické lodi Orion.

Pozitivní hodnocení vyslovili také oba dříve vybraní dodavatelé měsíčních přistávacích modulů, SpaceX a Blue Origin,^[18] zatím však nezveřejnili žádné podrobnosti o tom, jak urychlí práce, aby harmonogram splnily.^[19] Blue Origin, jejíž modul Blue Moon měl být podle platných plánů poprvé použit v roce 2030 při misi Artemis V, přitom v lednu 2026 na dva roky pozastavila svůj program turistických suborbitálních letů jednostupňové rakety New Shepard s vyhlídkovou kapslí, a to s odůvodněním, že „přesouvá zdroje k dalšímu urychlení rozvoje svých schopností v oblasti lunárních letů s lidskou posádkou”.^[20] Zatím také není jasné, zda vložení nového třetího letu bez přistání na Měsíci zachová nebo nezachová do té doby platný harmonogram, který první dvě přistání zadal SpaceX a teprve třetí pro Blue Origin. V té souvislosti je významné i stanovisko NASA z října 2025, v němž tehdejší dočasný administrátor a ministr dopravy USA Sean Duffy vyslovil nespokojenost s tempem příprav modulu Starship HLS a naznačil možnost znovu otevřít v roce 2021 ukončenou soutěž o přidělení této zakázky.^[12] NASA pak na konci měsíce potvrdila, že obdržela a studuje nabídky obou partnerů na zrychlení přípravy jejich lunárních modulů.^[21] Další stanovisko přišlo až koncem dubna 2026, kdy Isaacman při slyšení v Senátu USA oznámil, že obě společnosti přislíbili připravenost svých měsíčních přistávacích modulů pro další misi Artemis na oběžné dráze Země koncem roku 2027,^[22] což je o něco později, než předpokládal nový harmonogram NASA oznámený o pouhé dva měsíce dříve.

Vývoj lodi Orion započal již dávno před vznikem programu Artemis. Původně byl určený k letům k ISS a k Měsíci v rámci později zrušeného programu Constellation. Poté NASA zamýšlela využít tuto loď k letům k asteroidům a později k letu na Mars.

Mise	Znak	Start	Nosná raketa	Výsledek	Délka
MLAS Pad Abort Test		8. července 2009, 10:26 UTC Wallops LA-1B	Max Launch Abort System	Úspěšná	1 minuta
Ares I-X Development Flight Test		28. října 2009, 15:30 UTC Kennedy LC-39B	Ares I-X	Úspěšná	6 minut
Pad Abort-1		6. května 2010, 13:03 UTC White Sands LC-32E	Orion Launch Abort System	Úspěšná	1 minut, 35 sekund
Exploration Flight Test 1		5. prosince 2014, 12:05 UTC Cape Canaveral SLC-37	Delta IV Heavy (Delta 369)	Úspěšná	4 hodiny, 25 minut
Ascent Abort-2		2. července 2019, 11:00 UTC Cape Canaveral SLC-46	Orion Abort Test Booster (Peacekeeper/Minotaur IV first stage)	Úspěšná	3 minuty, 13 sekund

Commercial Lunar Payload Services (CLPS) neboli Komerční lunární nákladní služby je program NASA, který má zajistit levnou dopravu nákladů na povrch Měsíce pro podporu programu Artemis. Jedná se o různé vědecké experimenty, rovery a další vybavení určené zejména k průzkumu, získávání a využívání měsíčních zdrojů. NASA jednotlivé mise přiděluje soukromým firmám, které pro ni zajišťují kompletní servis. NASA dodá pouze vědecké vybavení a za zbytek mise je zodpovědný komerční partner.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Commercial Lunar Payload Services na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu program Artemis na Wikimedia Commons
• Přehled landerů pro mise CLPS