CS Knowledge Base

Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.

Rozkládá se v centru Prahy po obou březích Vltavy a zahrnuje většinu středověkého jádra města. Tvoří ji celá katastrální území Staré Město a Josefov, dále pak značná část katastrálních území Hradčany, Malá Strana a Nové Město, a nepatrné části katastrálních území Vinohrady a Holešovice. Většina Prahy 1 je zapsána jako součást světového kulturního dědictví UNESCO.

Na území Prahy 1 se nacházejí téměř všechny významné pražské turistické cíle jako Pražský hrad, Staroměstské náměstí, Karlův most nebo židovská čtvrť Josefov. Na Malé Straně sídlí parlament a vláda České republiky, zatímco hlavní budovy Univerzity Karlovy najdeme na Starém Městě. Zdejší nemovitosti patří k nejdražším ve městě^[zdroj?] a zdejší adresy mají vysokou prestiž.^[zdroj?]

• Staré Město: 129,03 ha
• Josefov: 8,81 ha
• Hradčany: 105 ha (část kromě pásu vymezeného ulicemi Myslbekova – Patočkova – Milady Horákové – Badeniho – Mariánské hradby – Jelení – Keplerova – Dlabačov, tedy mezi dvěma tramvajovými tratěmi)
• Malá Strana: 130 ha (část severně od ulice Vítězné a Hladové zdi)
• Nové Město: 175 ha (část severně od Jiráskova mostu a ulic Myslíkova, Lazarská, Žitná)
• Holešovice: 3 ha (část nábřeží a část šířky Vltavy mezi ul. U plovárny a Čechovým mostem, včetně kaple svaté Máří Magdaleny)
• Vinohrady: 2 ha (Státní opera Praha a Federální shromáždění)

Poprvé existoval obvod Praha 1 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 1949 – 30. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej Staré Město, Josefov, Malá Strana, část Hradčan a část Holešovic-Buben.

V předcházejícím římském číslování obvodů, zavedeným k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb., mělo v centrální oblasti každé katastrální území vlastní číslo obvodu, byť šlo jen o formální obvody, protože obvody I. – VII. tvořily fakticky jediný volební a později i správní obvod. Nový obvod Praha 1 tak převzal číslo po Starém Městě (I.) a zcela nebo z větší části do sebe pojal i dosavadní obvody s čísly III. (Malá Strana), IV. (Hradčany) a V. (Josefov). Městský obvod Praha 1 zahrnující centrální část města Prahy, poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v mírně odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován jako území tvořené městskou částí Praha 1, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 1, do nějž oproti období 1949–1960 připadla navíc i severní část Nového Města a odpadla část Malé Strany, která byla připojena k Praze 5.

• Části Prahy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha 1 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Pražský uličník Prahy 1 (původ názvů ulic)