Marseille (francouzsky Marseille zvuk [maʁ.sɛj]), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie, ležící v jihovýchodní části země v departementu Bouches-du-Rhône v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur, na pobřeží Středozemního moře ve Lvím zálivu. Žije zde přibližně 886 tisíc[2] obyvatel, v roce 2022 měla jeho aglomerace 1 900 957 obyvatel.

Jedná se o nejvýznamnější francouzský obchodní přístav. Nachází se zde sídlo marseilleského arcibiskupství. Dnes je městem téměř všech národů žijících okolo Středozemního moře včetně mnoha Arabů.

Poloha

Marseille leží v nadmořské výšce mezi 0 a 652 m. Rozloha města je 240 km² (více než dvojnásobek rozlohy Paříže) a kromě zastavěné plochy zahrnuje také rozsáhlé přírodní oblasti, zejména hornatiny na východě. Město je na západě ohraničeno Středozemním mořem, na severu pohořím Chaîne de l’Estaque a Chaîne de l’Etoile (s vrcholem l’Etoile jako nejvyšším bodem města), na východě masivem Garlaban, na jihovýchodě masivem Saint-Cyr a na jihu masivem Calanques opět u Středozemního moře.

Díky své poloze má Marseille středomořské klima, které je velmi slunečné a s malým množstvím srážek. Důvodem jsou také často silné větry, zejména mistrál, proto může být klima i přes jižní polohu někdy drsné.

Okolí města

Jižně od Marseille se rozkládá pobřežní vrchovina Calanques, nejvyšší bod Mont Puget (563 m). Jedná se o druhohorní vápencové útesy o délce přibližně 20 km a šířce 4 km. Část oblasti je součástí francouzského Národního parku Calanques. Západně od Marseille se nachází Frioulské ostrovy, jejichž součástí je i ostrov If se stejnojmenným hradem z počátku 16. st., který dlouho sloužil jako věznice. Mezi její vězně podle literárního příběhu patřil i hrabě Monte Cristo, hrdina stejnojmenného románu Alexandra Dumase.

Sousední obce

Růžice kompasu Le Rove Les Pennes-Mirabeau, Septèmes-les-Vallons, Simiane-Collongue Plan-de-Cuques, Allauch Růžice kompasu
Středozemní moře Sever La Penne-sur-Huveaune
Aubagne
Západ   Marseille   Východ
Jih
Středozemní moře Středozemní moře Cassis

Historie

Nákres města z roku 1575

Podle starověké legendy bylo město založeno řeckými mořeplavci z Fokaje, když prozkoumávali pobřeží Středozemního moře. Ti údajně přistáli na pobřeží dnešního Marseille v den, kdy keltský král jménem Nann hledal manžela pro svou dceru Gyptis. Gyptis měla ze všech shromážděných mladých mužů podat kalich tomu, kterého si přála za manžela. K překvapení všech to byl Protis, vůdce nově příchozích, komu pohár podala. Oba se tak vzali a Řekové a Keltové následně společně založili osadu Massalia.[3]

Město bylo založeno jako Massalia (Μασσαλία) kolem roku 600 př. n. l. iónskými kolonisty z maloasijského přístavu Fókaia.[4] Rozkvétat začalo asi od 5. století př. n. l., kdy byli jeho největšími soupeři Etruskové a Kartaginci.[4] V roce 49 před K. obsadili město Římané. V tomto období se Marseille stalo důležitým přístavem, kde se přepravovalo zboží dovozené z Orientu dále do západní Evropy.[5] Archeologické výzkumy odhalily pozůstatky řeckého i římského města; část městských hradeb, brány, starou silnici z Itálie i část římského přístavu.[6] V 5. století bylo založeno opatství Saint-Victor, později v 10. století rekonstruované benediktiny. Další rozvoj Marseille jako přístavu přinesly křížové výpravy. Marseille začala soupeřit s největší námořní velmocí Janovem. V roce 1481 byly Marseille společně s Provence připojeny k Francii. V roce 1720 postihl město mor.

V období francouzské revoluce vyslali obyvatelé Marseille do Paříže 500 dobrovolníků s bojovou písní, která byla později nazvaná Marseillaisa, která se stala státní hymnou Francie. Velký rozvoj města nastal v pol. 19. století. V průběhu druhé světové války bylo město dvakrát bombardováno.

Od 90. let 20. století se obraz města pomalu mění. V rámci projektu obnovy města Euromediterrannée byly vyčleněny velké finanční prostředky na renovaci města. Staré průmyslové budovy byly věnovány kulturním účelům, soukromí investoři, jako například americký penzijní fond Lone Star, se podíleli na projektu urbanistického zhodnocení bulváru Rue de la République, který byl vytvořen za druhého císařství. Město vynakládá velké úsilí na zkrášlení svého obrazu, čelí však zároveň kritice, že gentrifikací vyhání méně majetné obyvatele města z centra.[7]

Městská radnice

Památky a významné stavby

Katedrála Notre-Dame de la Garde
Vítězný oblouk v Marseille
Pláž Anse d L’Oriol

Hlavním centrem Marseille je Vieux-Port, Starý přístav. Leží v malé zátoce, dnes obklopené domy s restauracemi a bary. Dříve zátoka sloužila jako přístav, v současnosti je zde přístaviště jachet a rybářských lodí. V místě vstupu do Vieux-Portu stojí dvě pevnosti, severně St. Jean, jižně St. Nichola'. Jednou z dominant Starého přístavu je na vrchu stojící bazilika Notre-Dame de la Garde vystavěná v letech 1854–63 v románsko-byzantském slohu. V jihozápadní části Starého přístavu najdeme kostel sv. Viktora, původně opatství zničené během francouzské revoluce, kostel je z druhé pol. 14. století. Dochovaná krypta je z doby založení opatství, z 5. století. Na severní straně přístavu, ve střední části, stojí budova marseillské radnice (Hotel de Ville), barokní stavba ze 17. století.

Severovýchodně od Vieux-Portu, za opevněním St. Jeane, je umístěna marseillská katedrála (Cathédrale de la Major). Chrám byl postavený v 19. století v románsko-byzantském slohu, je 140 m dlouhý a 70 m vysoký. Jižně od katedrály, na kopci, stojí románský kostel St. Laurent ze 12. století. Do východní části Starého přístavu ústí jedna z hlavních marseillských tříd Canebière. V ulici se nachází řada obchodů, kaváren a hotelů. Na jejím východním konci pak najdeme neogotický kostel St. Vincent de Paul z let 1855–1886.

Vývoj počtu obyvatel

Třetinu obyvatel města tvoří muslimové.[8][9]

Doprava

Ve městě jsou v provozu dvě linky metra a menší tramvajová síť.

U Marseille je letiště Aéroport de Marseille Provence.

Do města jezdí vlaky TGV, které ujedou trasu mezi Marseille a Paříží za 3 hodiny.

Kultura, umění a sport

Každoročně se zde koná tenisový turnaj mužů. Působí zde fotbalový klub Olympique de Marseille, několikanásobný vítěz Francouzské fotbalové ligy a vítěz Ligy mistrů z roku 1993.

Vzdělání

Galerie

Osobnosti spojené s městem

Na ozdravném pobytu zde zemřel český poslanec a novinář Ignát Hořica (1859–1902). Při státní návštěvě zde byl roku 1934 zavražděn jugoslávský král Alexandr I. Karađorđević a jeho hostitel, ministr zahraničí Louis Barthou.

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marseille na německé Wikipedii.

  1. ↑ répertoire géographique des communes. Institut national de l'information géographique et forestière. [cit. 2015-10-26].
  2. 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
  3. ↑ WDR. Marseille. www.planet-wissen.de [online]. 2025-09-26 [cit. 2026-03-01]. Dostupné online. (německy)
  4. 1 2 Malá československá encyklopedie. VI. svazek M – Pol. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1986. 989 s.
  5. ↑ Francie. 1. české vydání Ikar, Praha, 1999. 672 s. ISBN 80-7202-393-4. S. 502.
  6. ↑ RUBÍN, J. a KOLEKTIV: Francie, Monako. 3. Vydání, Olympia, Praha, 1998. 232 s. ISBN 80-7033-474-6. S. 140.
  7. ↑ Un centre ville pour tous : Curieux des effets de la rénovation urbaine. centrevillepourtous.asso.fr [online]. [cit. 2026-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-16. (francouzsky)
  8. ↑ Muslims in Marseille, 2011, Françoise Lorcerie and Vincent Geisser, Open Society Foundations
  9. ↑ ERLANGER, Steven. French Mosque’s Symbolism Varies With Beholder. New York Times. December 27, 2009. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

source: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marseille