CS Knowledge Base

V sezóně 1993/94 začal svou kariéru jako trenér mládežnického týmu Empoli. Posledních 6 kol ve 3. lize byl dosazen do týmu mužů, se kterými se v play out zachránil. Po záchranářské akci se opět vrátil k mládeži. K hlavnímu klubu se vrátil na sezonu 1995/96. Pomohl k 3. místu a díky vítězství v play off slavil postup do 2. ligy. Následující sezonu pomohl po 10 letech k postupu do nejvyšší ligy. Prémiovou sezonu v nejvyšší lize obsadil 12. místo.

Po povedené sezoně se rozhodl s Empoli odejít a podepsal smlouvu se Sampdorii. jenže v prosinci byl odvolán a poté se v únoru vrátil zpět. I tak ale nezabránil k sestupu.

To stejné jako v Sampdorii zažil i v Benátkách. Za první 2 měsíce vyhrál jen jednou a vedení jej odvolalo, ale v únoru se vrátil, ale opět klub nezachránil a sestoupil. Další angažmá obdržel až březnu 2001, kdy jej vzalo Udinese. Obsadil 12. místo, ale i tak byl nahrazen Hodgsonem. V lednu 2002 získal angažmá v druholigové Anconě, kterou zachránil v soutěži.

V létě 2002 se vrátil do Udinese a v první sezoně dosáhl 6. místa v lize a tím získal místo do poháru UEFA. I v následující sezoně zopakoval díky 7. místu místo do poháru UEFA. Nejlepší výsledek dosažený na lavičce Udinese bylo 4. místo v sezoně 2004/05 a získal tak poprvé v klubové historii pozvánku do LM.

Na konci tříletého období v Udinese se rozhodl odejít do Říma. Během první sezóny s klubem vyhrál v lize 11 utkání v řadě, přičemž tým skončil na 5. místě, ale kvůli skandálu Calciopoli byl dán na 2. místo. Ve finále italského poháru prohrál ve finále s Interem. V následující sezoně prohrál v italském superpoháru, ale dovedl tým do čtvrtfinále LM, kde prohrál s Manchester United a v lize obsadil 2. místo. Alespoň v italského poháru porazil ve finále Inter a získal tak svou první trofej v trenérské kariéře.

Následující sezona byla na chlup stejná jako ta minulá. V lize opět na 2. místě, i když jen o dva body od mistra. V LM opět vypadl ve čtvrtfinále s Manchesterem United a opět porazil Inter ve finále italského poháru a navíc získal italský superpohár.

Velkým zklamáním byla sezóna 2008/09, která byla zahájena porážkou na penalty v italském superpoháru. V lize skončil až na 6. místě a v LM jej v osmifinále vyřadil Arsenal. Sezona 2009/10 začala špatně a 1. září 2009 rezignoval na trenérský post.^[3]

Dne 11. prosince 2009 byl oficiálně představen jako nový trenér ruského klubu Zenitu Petrohrad.^[4] Klub dovedl v první sezoně k vítězství ruskému poháru, v lize i v superpoháru. Po úspěšné sezoně prodloužil smlouvu a přidal další titul v lize.

V sezóně 2012/13 skončil na 2. místě v lize, o 2 body za CSKA Moskva. V následující sezonu vedl klub do března, když byl vyhozen.^[5]

Dne 14. ledna 2016 se opět stal trenérem Říma. Nahradil tak odvolaného Garcia.^[6] Dovedl tým na 3. místo v lize a v LM nestačil v osmifinále Realu.

Následující sezóna začala tím, že se nepodařilo projít přes předkolo do skupinové fáze LM. V EL byl vyřazen v osmifinále a v Italském poháru v semifinále. V lize skončil na 2. místě jen o 4 body od mistra. I tak pokořil rekordy v počtu bodů (87) a vstřelených branek v jediné sezóně (90), čímž předčil skvělé trenéry z minulosti žlutočerveného týmu. Po sezoně u týmu skončil.^[7]

Za pár dní byl jmenován novým trenérem Interu a podepsal smlouvu na dva roky.^[8] Sezonu začali výborně a do konce roku vedli ligu. Poté ale již začali prohrávat a sezona byla dokončena na 4. místě. I tak pomohl klubu se dostal po 7 letech do LM. Po sezoně prodloužil smlouvu s týmem do roku 2021.

V sezóně 2018/19 tým začal s prohrami, ale v půli sezony se dostal do vrchní půlky tabulky. Pak přišel opět pokles formy a opět skončil na 4. místě. V LM neprošel do play off a byl přeřazen do EL, kde jej vyřadil v osmifinále Eintracht Frankfurt. I když měl smlouvu byl po sezoně odvolán.^[9]

Po dvouletém volnu byl 29. května 2021 jmenován novým trenérem Neapole, se kterým podepsal dvouletou smlouvu.^[10] Dne 23. září slavil výhru nad Sampdorii a stal se prvním trenérem, který vyhrál prvních pět ligových zápasů při svém debutu jako trenér, což je rekord.^[11] Ligu zakončil na 3. místě, čímž po dvou letech přivedl klub do LM zpět do Ligy mistrů. V EL byl vyřazen v předkole play off, když jej vyřadila Barcelona (celkem 3:5).

Sezónu 2022/23 začal výborně. V LM vyhrál svou skupinu, když prohrál jeden zápas. Došel až do čtvrtfinále, když byl vyřazen Milánem (celkem 1:2). V Lize vyrovnal nejvyšší počet po sobě jdoucích zápasů vyhraných v ligových a pohárových soutěžích (11), což je rekord, který vytvořil bývalý trenér Ottavio Bianchi v sezóna 1986/87.^[12] Tento rekord byl poté překonán 26. října díky výhře 3:0 nad Rangers a 1. listopadu byla tato série (17 zápasů) byla přerušena zápasem s Liverpoolem (0:2). Poté 12. listopadu vyhrál jedenácté utkání v řadě v lize, čímž překonal rekord, který v sezóně 2017/18 vytvořil Maurizio Sarri.^[13] První porážka v lize přišla 4. ledna 2023 proti Interu (0:1), který zápas vyhrál 1:0. Dne 21. ledna se díky venkovnímu vítězství proti Salernitaně (0:2) se stal trenérem s nejvíce vyhranými zápasy v historii Serie A (276) v éře tří bodů za výhru.^[14] Dne 4. května díky venkovní remíze proti Udinese (1:1) vyhrál svůj první titul v italské lize a stal se tak ve věku 64 let a 58 dny, nejstarším trenérem který vyhrál titul.^[15] Na individuální úrovni získal cenu nejlepší trenér v Serii A v letech 2022/23. Na konci sezóny sdělil trenér své přání nepokračovat s Azzurri.^[16]