Tento článek je o části Prahy. O stanici metra pojednává článek Kobylisy (stanice metra).

Kobylisy (německy Kobilis) jsou městská čtvrť a katastrální území na severu Prahy (MČ Praha 8), sousedící s Libní (J), Ďáblicemi (S), Střížkovem (V) a Čimicemi (Z). Východní část je tvořena panelovým sídlištěm (zhruba 10 tisíc obyvatel), západní část rodinnými domky. Na severu je Ďáblický háj, pokrývající kopec Ládví o nadmořské výšce cca 359 m.[3] Mezi Kobylisy a Bohnicemi leží Čimický háj. Zástavba rodinných domů na severu Kobylis, vymezená ze západu ulicí Klapkovou a z jihu Veltěžskou, dříve nesla místopisné označení „Pod Ládvím též Nové Ďáblice“ a spolu s tzv. Seidlovou kolonií byla do roku 1951[4] součástí[5] Ďáblic, přičemž k Ďáblicím dlouho náležely i další, dnes kobyliské pozemky, východně od této místní části.[6]

Historie

Karlínský okres (mapa z roku 1850)

Nejstarší osídlení dokládají nálezy hrazené osady z období mladšího eneolitu, pohřebiště z pozdního eneolitu a stopy zemědělské činnosti z doby bronzové. Z dob stěhování národů se zachovaly hroby.[7] První písemná zmínka o obci původně zvané Kobolisy (latinsky Cobolicz) je ve formulářové listině z 15. července 1297, dle níž byla ves v dočasném držení Konráda od Kamene, staroměstského patricije německého původu. Osada byla roku 1305 dána králem Václavem II. s podílem na Vrbici ku prebendě kanovníkům pražským. Císař Zikmund odňal pak kanovníkům zdejší dvůr a zapsal jej s příslušenstvím dvěma rychtářům Nového města pražského. V 18. století bylo území dnešních Kobylis odlesněno. Kolem roku 1841 byly Kobylisy malou vesnicí obklopenou sady, poli a pastvinami, o čemž svědčí katastrální mapy. V roce 1890 Statistický přehled okresu karlínského uvádí: „Jsou zde též tři cihelny a jedna parní mlátička. Menší různá řemesla jsou zde četně zastoupena. Pamětní knihu obec nevede. Sbor dobrovolných hasičů jest jediným zdejším spolkem.“[8] Čimický háj byl vysázen uměle a evidován jako lesní pozemek.[9] V Kobylisích se v 19. století a na počátku 20. století těžil a zpracovával písek, nacházela se zde i cihelna. Připomínky této činnosti se dnes dají najít v toponymech: ulice Na Pecích (v letech 1906–1925 V cihelně), Na Přesypu a Na Pískovně (Bohnice), zastávky autobusu Pískovna (dnes Čimický háj) a Písečná.[10]

V roce 1922 byly Kobylisy včleněny do Velké Prahy.

Vývoj počtu obyvatel

17851843185718691880189019001910192119301950196119701980199120012007200920112012
Obyvatel 3164014285658762 1253 1993 3845 88110 30812 74411 06137 01332 90328 96127 35427 53128 24127 911
Domů 253538386249196

Významné události

Památník obětem nacismu – Kobyliská střelnice – místo nacistických poprav

Doprava

V roce 2004 byly dokončeny stanice metra „Kobylisy“ (podle návrhu Anny Martínkové[11]) a „Ládví“. Čtvrtí prochází autobusové i tramvajové linky. Na území čtvrti se nachází tramvajová vozovna a stejnojmenná konečná tramvají Vozovna Kobylisy.

Významné stavby

Stanice metra a obchodní středisko Ládví uprostřed sídliště Ďáblice
Salesiánský kostel sv. Terezie na Kobyliském náměstí
Funkcionalistická vila v Libišské ulici
Pomník Rudé armády na západním okraji Čimického háje
  • Název ulice Ke Stírce upomíná na dnes již zaniklou usedlost Stírka, dříve Štírka. Nejstarší jádro usedlosti, bývalá viniční věž s roubeným patrem, byla dokladem středověkého osídlení oblasti. Kolem roku 1664 byla rozšířena o obytnou část a hospodářská stavení. V 90. letech 19. století patřila manželům Dědinovým. V roce 1986 byla asanována.[14]

Kultura

Služby

V katastru Kobylis najdeme 5 základních škol, 2 základní umělecké školy, česko-ruské gymnázium, obchodní akademii, střední odborné učiliště a střední odborné školy. Ze zdravotnických zařízení zde najdeme četné ordinace a polikliniku. Komplexy obchodů se nacházejí především v Kulturním domě Ládví, protějším obchodním domě ve Střelničné ulici a v obchodním centru Sokolniky (pojmenováno podle jednoho moskevského parku), postavených v 70. letech.[18]

Volnočasové vyžití především dětí zajišťuje Dům dětí a mládeže Spirála a Salesiánské středisko mládeže.[19] V Mirovické ulici se nachází domov pro seniory.[20]

Sport

  • V ulici Žernosecká leží Beachklub Ládví, s 18 kurty největší sportovní areál na plážový volejbal v Česku.
  • V blízkosti ulice Nad koupalištěm, s vchodem z ulice Pod statky se nachází koupaliště, zrekonstruované po výstavbě stanice metra Kobylisy, při které sloužilo jako stavební zázemí této stanice.
  • V Kobylisích vyvíjí činnost fotbalový klub FK Admira Praha.

Příroda

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
  4. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 193, str. 2152, vydáno v Praze dne 21. srpna 1951
  5. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1934. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi České., s. 274.
  6. http://archivnimapy.cuzk.cz/smo5_1vyd/KRAV/KRAV59_index.html Archivováno 23. 6. 2020 na Wayback Machine. Státní mapa 1:5000 - odvozená, mapový list Kralupy nad Vltavou 5-9, vydáno roku 1951
  7. 1 2 Kocourek, Jaroslav. Český atlas. Praha. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 496 s. ISBN 80-7316-209-1.
  8. Okres karlínský roku 1890 k oslavě a na paměť Všeobecné zemské jubilejní výstavy 1891, vydal Hospodářský spolek pro okres karlínský v roce 1891. Tisk M.Knapp, 106 s.
  9. Kříž, Jiří a Rosendorf, Pavel. Příroda Prahy 8. Praha: Český svaz ochránců přírody, 2001. 88 s. ISBN 80-238-6676-1.
  10. Kožušková, Hana, ed. Vznik názvů ulic v Praze osm. Praha: Obv. kult. dům Praha 8, Dokum. středisko, 1988. 71 s.
  11. Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich, foto Vladislav Skala. Praha 1945–2003 – kapitoly z poválečné a současné architektury. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 357 s. ISBN 80-7277-304-6
  12. Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich a Havlová, Ester. Praha 1919–1940: kapitoly o meziválečné architektuře. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 303 s. ISBN 80-7277-019-5.
  13. Viz příběh na str. 197 zde
  14. Tvrz, Josef. Nemovité kulturní památky v Praze 8. Praha: Obvodní kult. dům Praha 8, 1986. 36 s.
  15. Archivovaná kopie. www.hrbitovy.cz [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-09-07.
  16. http://dumbible.cz/
  17. http://www.portal.cz/
  18. http://www.praha8.cz/(3bxzaeyi3afxdc3teagdfmep)/default.aspx?id=11560&ido=490&sh=726665816
  19. Archivovaná kopie. sasmkob.sdb.cz [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23.
  20. http://www.ddkobylisy.cz/

Literatura

  • HACKER, Karel. Dějiny obce Kobylis. Praha: [s.n.], 1935. Dostupné online. Minulost dnešní městské části Prahy 8 od nejstarších dob do 30. let 20. stol. sepsaná na základě archivních a dalších pramenů. Historické události, náboženské poměry, školství, podoba obce v druhé polovině 19. stol. Památné stromy. 
  • LEHKOŽIVOVÁ, Irena; PLATIL, Josef; TUČEK, Ondřej. Sídliště Ďáblice: architektura pro lidi. Praha : Spolek přátel sídliště Ďáblice, 2019. ISBN 978-80-270-3525-0

Související články

Externí odkazy