George Gamow, narozený jako Georgij Antonovič Gamov (4. března 1904, Oděsa, Ruské impérium – 19. srpna 1968, Boulder, USA) byl sovětský a americký polyhistor, teoretický fyzik a kosmolog. Patřil k raným zastáncům teorie velkého třesku Georgese Lemaîtra. Významný byl i jeho přinos v genetice.
Život
Gamow se narodil v Oděse v Ruské říši (dnes na Ukrajině). Jeho otec vyučoval ruský jazyk a literaturu na středních školách a jeho matka učila zeměpis a dějepis na dívčí škole. Kromě ruštiny se Gamow od matky naučil trochu francouzsky a od domácího učitele německy. Angličtinu se naučil během svých vysokoškolských let a naučil se jí plnynně hovořit. Většina jeho raných publikací byla v němčině nebo ruštině, později však používal angličtinu jak pro odborné práce, tak pro laické publikum.
Základy fyzikálního vzdělání získal v rodné Oděse. Roku 1926 ukončil studium na Leningradské univerzitě a roku 1928 zamířil na slavnou německou univerzitu v Göttingenu. Téhož roku se mu podařilo vysvětlit mechanismus alfa rozpadu. V letech 1931–1933 pracoval v leningradském fyzikálním ústavu, odkud byl v roce 1933 vyslán na Solvayův fyzikální kongres do Bruselu. Gamowovi se podařilo získat vízum i pro svou manželku a využil příležitost k emigraci ze SSSR. Dle jeho pozdějšího vyjádření tomu předcházely dva neúspěšné pokusy o ilegální emigraci.
Roku 1934 odešel do Spojených států amerických. Do roku 1956 přednášel na George Washington University, poté na University of Colorado. Zabýval se kvantovou mechanikou, atomovou a jadernou fyzikou, astrofyzikou a kosmologií.
Koncem 40. let teoreticky předpověděl, že celý vesmír rovnoměrně vyplňuje chladné mikrovlnné záření, které je pozůstatkem prvotního výbuchu. Jeho revoluční myšlenka zněla: „Náš vesmír je vlastně obrovská exploze, která pokračuje dodnes!“ Zpopularizoval tak teorii Georgese Lemaîtra, že se vesmír rozpíná a z toho vyplývá, že na počátku musel být malý, hustý a horký, a zásadně se podílel na předpovědi existence reliktního záření, které mělo být pozůstatkem této rané fáze vesmíru. Tuto svou představu o horkém počátečním vesmíru zveřejnil (spolu se svým doktorandem Ralphem Alferem) dne 1. dubna 1948 a ta tak zprvu byla považována za vědecký aprílový žertík. Zastánce teorie stacionárního vesmíru a Gamowův názorový odpůrce Fred Hoyle ji posměšně označil jako „Big Bang“ (což může znamenat jak „velký třesk“, tak i „velký humbuk“).[1] Gamowova teorie však byla roku 1965 potvrzena pozorováním reliktního záření americkými astronomy a paradoxně začala být označována právě Hoyleovým znevažujícím názvem.
Gamow se zabýval také biologií a v 50. letech významně přispěl k objasnění genetických mechanismů v buňce. Zejména v době objevení DNA (Crick a Watson 1953) přispěl k objasnění vztahu mezi genetickým kódem a posloupností aminokyselin, ze kterých buňka vytváří bílkoviny. Proslavil se také řadou populárních knih, mimo jiné pro děti sérií příběhů o panu Tompkinsovi.
Bibliografie
- O původu chemických prvků – článek z roku 1948 o prvotní nukleosyntéze předpovídající reliktní záření, spolu s Ralphem Alpherem a Robertem Hermanem, místo kterého Gamow uvedl Hanse Bethea, aby příjmení autorů připomínala počátek řecké abecedy: alfa, beta, gama.
popularizující knihy přeložené do češtiny
- Životopis země: její minulost, přítomnost a budoucnost (The Biography of the Earth, 1941); česky 1949
- Moje světočára : neformální autobiografie; (My World Line: An Informal Autobiography, 1970); česky 2000
- Pan Tompkins v říši divů; (Mr Tompkins in Paperback, 1965); česky 1986
- Pan Tompkins stále v říši divů; (The New World of Mr. Tompkins, 1999); česky 2001. – Russell Stannard doplnil nové pojmy a kapitoly
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu George Gamow na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je George Gamow
- ↑ HOUDEK, František. Meteor o prodloužení života, nejstarších horninách a paroží sobů [online]. Český rozhlas, 2026-03-28 [cit. 2026-04-16]. (Rubrika Stalo se tento den). Dostupné online.