CS Knowledge Base

Ferdinand I. (po 1016 – 27. prosince 1065), zvaný Veliký (el Magno), byl od smrti svého strýce v roce 1029 kastilským hrabětem a po porážce svého švagra v roce 1037 leónským králem. Podle tradice se jako první nechal korunovat na španělského císaře (1056) a jeho dědicové v tradici pokračovali. Byl mladším synem Sancha III. Navarrského a Muniadony Kastilské a podle vůle svého otce uznal nadřazenost svého nejstaršího bratra Garcíi Sáncheze III. Navarrského.

Smrt a následnictví

Poté, co Ferdinand onemocněl během obléhání Valencie a bitvy u Paterny, zemřel 24. prosince 1065 v Leónu^{[pozn. 1]} s mnoha projevy vroucí zbožnosti. Svou vůlí rozdělil své království mezi své tři syny: nejstarší Sancho obdržel Kastilii; druhý, Alfons, León. Z Leónu byla odtržena oblast Galicie, aby se vytvořil samostatný stát pro Garcíu. Každá ze dvou Ferdinandových dcer dostala města: Elvíra Toro a Urraca Zamoru. Tím, že jim dal tato území, vyjádřil přání, aby respektovali jeho přání a dodrželi rozdělení. Brzy po jeho smrti se však Sancho a Alfons obrátili proti Garcíovi a porazili ho. Poté bojovali mezi sebou a vítězný Sancho v roce 1072 znovu sjednotil majetek jejich otce pod svou kontrolou. Nicméně Sancho byl zabit téhož roku a území přešla na Alfonsa.