CS Knowledge Base

Běh na 800 metrů se již nepočítá mezi sprinty, ale jedná se o běh na střední trati. Běží se ve velmi rychlém tempu, i když ne v maximálním jako sprint. Trať se běhá na dva okruhy (délka běžecké atletické dráhy na stadionu činí 400 metrů) v oddělených drahách širokých 122–125 cm. Při běhu na 800 m (a na delší vzdálenosti) již atleti nestartují ze startovních bloků. V průběhu závodu hraje roli také taktika, protože závodníci se v průběhu závodu seběhnou k vnitřní straně dráhy. Nejlepší muži a ženy v této disciplíně dokážou běhat časy pod 1:45 minut, resp. 2:00 minuty.

Rekordmanem MS v běhu na 800 m byl rodilý Keňan, od r. 1996 reprezentant Dánska Wilson Kipketer se třemi zlatými medailemi. Po 13 letech vymazal v srpnu 2010 jeho SR o pouhé dvě setiny David Lekuta Rudisha časem 1:41,09 min. Vlastní světový rekord poté vylepšil v italském Rieti o osm setin na 1:41,01. Na Letních Olympijských hrách v Londýně v roce 2012 svůj rekord znovu vylepšil na 1:40,91. Je pravděpodobné, že v budoucnu budou nejlepší běžci schopni zaběhnout i pod hranici 100 sekund, neboli 1:40 min.^[1][2]

Z žen má stejně úspěšnou bilanci Mosambičanka Maria Mutolaová. Ta však na rozdíl od Wilsona Kipketera získala na halovém mistrovství světa dalších 7 titulů světové šampionky. Světový rekord zaběhla při mítinku v Mnichově v roce 1983 československá atletka Jarmila Kratochvílová časem 1:53.28. Tento čas je dodnes platným světovým rekordem a je zároveň v současnosti nejdéle platným světovým rekordem v atletických disciplínách. O měsíc později na prvním mistrovství světa v atletice svou vynikající formu zúročila a získala zlatou medaili. V roce 1999 vybojovala zlatou medaili její svěřenkyně Ludmila Formanová, která v roce 1998 získala i halový titul. Halovými mistry Evropy se v roce 1972 stali Jozef Plachý a v roce 1984 Milena Matějkovičová.

Běhu na 800 m se také říká půlka, protože vzdálenost odpovídá zhruba polovině anglosaské míle.

Světový rekord v mužské kategorii má hodnotu 1:40,91 minuty, což odpovídá průměrné rychlosti 7,928 m/s (28,54 km/h). V průměru urazil rekordman David Rudisha obě 400 metrů dlouhá kola závodu za 50,45 sekundy, každý stometrový úsek pak za 12,61 sekundy.

V ženské kategorii časem 1:53,28 minuty Jarmila Kratochvílová běžela průměrnou rychlostí 7,062 m/s (25,42 km/h). Průměrně přitom urazila každé ze dvou kol závodu za 56,64 sekundy, každý stometrový úsek pak za 14,16 sekundy.^[3]