CS Knowledge Base

Vyborg (rusky Выборг, finsky Viipuri, švédsky Viborg, německy Wiburg) je město na severozápadě Ruska v Leningradské oblasti. Leží na Karelské šíji ve Vyborském zálivu, 130 km severozápadně od Petrohradu a 38 km jižně od hranice s Finskem. Žije v něm téměř 72 000 lidí.

Oblast dnešního Vyborgu byla starodávným obchodním centrem na západní větvi řeky Vuoksi tekoucí z jezera Saimaa přímo do Finského zálivu, která později vyschla. Žili zde Karelové, finické kmeny, které postupně přešly pod vládu Novgorodu a Švédska.

První Vyborský hrad byl založen roku 1293 během třetí švédské křížové výpravy maršálem Torkelem Knutssonem. O hrad se mezi Švédskem a Novgorodem bojovalo dlouhá desetiletí. Vyborg se definitivně stal součástí Švédska roku 1323 po uzavření Nöteborského míru. Přestál pak i dlouhé dobývání ruským vojevůdcem Daniilem Ščenjou během rusko-švédské války v letech 1496–1499. Teprve Petr I. město roku 1710 dobyl a to pak až do roku 1917 patřilo Rusku. Po bolševické revoluci 1917 přešlo pod nově vzniklé Finsko a roku 1940 po krátké, ale kruté Zimní válce mezi SSSR a Finskem^[3] se stalo opět ruským (sovětským). Bylo to jednou z podmínek mírové smlouvy, která byla podepsána 12. března 1940. V té době to bylo čtvrté největší finské město.

Ve Vyborgu sídlí jedno oddělení ruské Severovýchodní akademie pro státní zaměstnance a pobočka státní Inženýrsko-ekonomické akademie v Petrohradu.

V blízkosti Vyborgu je umístěno technické zařízení pro výměnu elektrické energie mezi sítěmi Ruska a skandinávských zemí. Celková kapacita přenosu energie činí až 1065 megawattů.

Ve Vyborgu začíná plynovod Nord Stream, kterým byl mezi léty 2011 až do sabotáže v roce 2022 dopravován zemní plyn z ruských nalezišť do Německa.

• 
  Radniční věž (cca 1500)
• 
  Kulatá věž (cca 1550)
• 
  Vyborský hrad
• 
  Město z věže svatého Olafa
• 
  Pohled z věže svatého Olafa
• 
  Ulice v centru Vyborgu
• 
  Vyborg z věže hradu