Udmurtsko (rusky a udmurtsky Удмуртия, Udmurtija), plným názvem Udmurtská republika (rusky Удмуртская республика, Udmurtskaja Respublika; udmurtsky Удмурт Республика, Udmurt Respublika nebo Удмурт Элькун, Udmurt El’kun), je jednou z republik Ruské federace. Nachází se na východě evropské části Ruska, na okraji Východoevropské roviny mezi řekami Kamou a Vjatkou.

Má rozlohu 42 100 km² a žije zde přibližně 1,49 milionu obyvatel, především Rusové a původní obyvatelstvo území republiky Udmurti. Hlavním městem je Iževsk, udmurtsky Ižkar. Na jihu sousedí s Tatarstánem, na jihovýchodě s Baškortostánem. Na východě hraničí s Permským krajem a na severu a západě s Kirovskou oblastí.

Úředními jazyky republiky jsou udmurtština a ruština.

Historie

Udmurtsko bylo od 16. století součástí Ruska, později Sovětského svazu. V roce 1920 byla na udmurtském území v rámci Ruské SFSR vytvořena Votská autonomní oblast, která byla v roce 1932 přejmenována na Udmurtskou autonomní oblast a v roce 1934 přetvořena na Udmurtskou ASSR.

Udmurtská ASSR zanikla 11. listopadu 1990, kdy její Nejvyšší sovět vyhlásil suverénní Udmurtskou republiku – byla přijata Deklarace o státní suverenitě a zákon o zavedení změn do ústavy Udmurtské ASSR, čímž byl změněn název na Udmurtskou republiku.

V roce 1994 byla přijata ústava Udmurtské republiky, kterou se stala subjektem Ruské federace

Symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Udmurtská vlajka.

Udmurtská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi svislými pruhy: černým, bílým a červeným. Ve středu bílého pruhu je červený, osmicípý sluneční znak, umístěný do pomyslného čtverce o straně rovné 5/6 šířky pruhu. Jde o středový kříž s rameny o šířce 1/3 šířky pruhu, na koncích ramen je výřez, svírající pravý úhel.[2]

Geografie

Významnými přírodními zdroji republiky jsou rašelina, prameny minerálních vod a naleziště ropy, která jsou odhadována na 820 milionů tun. 40 % rozlohy republiky pokrývají jehličnaté lesy.

Významné řeky v republice jsou: Čepca, , Kama, Kilmez a Siva. Také tu pramení (na severu) Vjatka, která pak v jihozápadním cípu území tvoří malý úsek hranice s Tatarstánem. Votkinská a Dolnokamská přehrada, obojí na řece Kamě, částí svých ploch ohraničují republiku z východu, resp. jihu.

Města a okresy

Seznam sídel s více než 5000 obyvateli (stav k 1. lednu 2007):

ObecPopulace
Iževsk615 700
Sarapul99 800
Glazov99 600
Votkinsk97 600
Možga49 000
Igra22 200
Uva19 800
Balezino16 300
Kambarka12 400
Kez10 700
Kizněr9 200
Zavjalovo(2002) 7 500
ObecPopulace
Jar7 000
Jakšur-Bodja(2002) 6 900
Malaja Purga(2002) 6 900
Šarkan(2002) 6 600
Alnaši(2002) 6 300
Sigajevo(2002) 5 800
Děbjosy(2002) 5 800
Novyj5 700
Sjumsi(2002) 5 600
Vavož(2002) 5 600
Selty(2002) 5 600
Karakulino(2002) 5 100

Seznam rajónů s údaji o počtu obyvatel (stav k 1. lednu 2007):

RajónPopulaceRozloha
Alnašskij22 300896 km²
Balezinckij40 7002 586,8 km²
Vavožskij17 8701 679 km²
Votkinskij24 5001 860 km²
Gazovskij17 8702 160 km²
Grachovskij19 900970 km²
Děbjosskij14 4301 033 km²
Zavjalovskij56 5002 220 km²
Igrinskij42 8002 267,4 km²
Kambarskij21 300763 km²
Karakulinskij13 5001 192,6 km²
Kezskij26 5002 321 km²
Kizněrskij22 5002 164 km²
RajónPopulaceRozloha
Kijasovskij11 300800 km²
Krasnogorskij11 3001 860 km²
Malopurginskij33 4001 220,4 km²
Možginskij28 7001 998 km²
Sarapulskij25 3001 878 km²
Seltinskij13 3001 884 km²
Sjumsinskij15 8001 793 km²
Uvinskij40 7002 449 km²
Šarkanskij22 5001 404,5 km²
Jukamenskij11 9001 019,7 km²
Jakšur-Bodynskij23 2001 778,4 km²
Jarskij18 0501 524,3 km²

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. Udmurtská vlajka na Flags of the World

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Udmurtsko na Wikimedia Commons