Pohled na Spolanu z druhého břehu Labe

SPOLANA s.r.o. je chemická továrna ležící v Neratovicích[pozn. 1] na břehu řeky Labe. V současné době[kdy?] se soustředí na výrobu anorganických chemických výrobků, především výrobu kyseliny sírové a olea.[zdroj?]

Zaměstnává přibližně 300 zaměstnanců. Od roku 2016 je Spolana součástí skupiny ORLEN Unipetrol.[3]

Historie

V roce 1898 založil v Neratovicích továrnu na výrobu mýdla, svíček a olejů V. B. Goldberg – a v roce 1905 tu vznikl závod firmy Františka Šebora na výrobu rozmanitých chemikálií. Rozhodující podíl na rozvoji města mělo postupné rozšiřování chemické výroby v sousedství Labe, zásobárny vody. V roce 1908–1915 zde byla menší výrobna čpavku a hnojiv, později (v období mezi světovými válkami) se areál změnil na výrobnu a sklady potravin (bonbony, čokoláda, zavináče, rybí saláty, hořčice a polévkové koření, marmeláda, cikorka). Po záboru pohraničí továrnu v roce 1939 odkoupil Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Ten továrnu začal zvětšovat. Základem byla výroba čistých chemikálií, přípravků na hubení zemědělských škůdců a autokosmetiky. Poté spolek zahájil výstavbu chemického komplexu zahrnujícího elektrolýzu pro výrobu chlóru a hydroxidu sodného a výrobnu viskózové střiže. K tomu byla postavena tepelná elektrárna na uhlí, vodárna a hydroelektrárna na Labi. V letech 1940–1941 vyráběl Spolek pro chemickou a hutní výrobu: chemikálie, dehtová barviva, tiskařské barvy, farmaceutické výrobky, impregnované obaly, zápalky, papír a celulózu, ložiskové kovy a karbid.[4]

Poválečný rozvoj

Spolek patřil mezi ty chemické podniky, které byly znárodněny dekretem presidenta republiky 101/1945, uveřejněným ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé, částka 47 ze dne 27. října 1945.[5]

Schéma zařízení pro elektrolytickou výrobu chloru

V roce 1950 se podnik osamostatnil s názvem Spolana. V dalších letech byly přičleněny chemické závody v Křinci a Kralupech nad Vltavou (Reagencie). V polovině šedesátých let se odloučila výroba laboratorních chemikálií (Lachema Neratovice). Všechny stávající provozy se modernizovaly a rozšiřovaly, přistavěla se výrobna kyseliny sírové z pyritu, klihárna na zpracování kostního klihu, postavila se čistírna odpadních vod. Obrat v roce 1965 vzrostl na 889 milionů korun.[zdroj?]

V šedesátých letech Spolana zahájila výrobu chlorovaných pesticidů, zejména DDT[6], či složku pro Agent Orange. Při výrobě vážně onemocněla řada zaměstnanců a došlo k rozsáhlému zamoření dioxiny a dalším perzistentními organickým látkami.[7]

Později byl vybudován provoz výroby kaprolaktamu, ve Velvarech byl rozšiřován pobočný závod. Vyvrcholení rozvoje bylo v letech 1970 až 1976, kdy byly vybudovány nové provozy výroby chloru elektrolýzou (z dovážené soli), nová výrobna kyseliny sírové a polyvinylchloridu (PVC). Po roce 1970 byly starší provozy uzavřeny, např. výrobna klihu, stará elektrolýza chloru. Byl postaven dominantní komín vysoký 200 metrů a 100 metrů vysoké chladicí věže. Byly přestavěny elektrárenské bloky, zmodernizována výrobna střiže, postavena výrobna Oestrophanu.[8]

Vývoj po roce 1990

Pytle na kaprolaktam

V roce 1992 Spolana zahájila výrobu lineárních alfa olefinů (LAO), kterou z ekonomických důvodů zrušila po roce 2003.[9]

V roce 2001 zahájila organizace Greenpeace kampaň s cílem zajistit a dekontaminovat výrobní budovy odstavených provozů zamořené dioxiny a rtutí.[10] V srpnu 2002, při katastrofálních povodních postihujících povodí Vltavy a dolní tok Labe byl areál Spolany zaplaven rozvodněným Labem. Z areálu unikly desítky tun chemikálií. Také na jaře 2006 došlo kvůli zvyšující se hladině řek k utlumení výroby.[11][12]

Se ztrátou odbytišť v zemích RVHP po roce 1990 měl podnik problémy v případě produkce LAO[chybí zdroj]. S narůstajícím tlakem ekologických organizací a zpřísňováním ekologické legislativy je provozována výroba PVC a kaprolaktamu. Větší část areálu továrny se využívá pro provoz dalších firem, např. K-Protos, CaymanPharma, ZSD Servis, NeraAgro, ZapaBeton, Tiu Plast, Plastic technologies.[chybí zdroj]

Spolana byla v roce 2007 spolu s firmou DEZA z Valašského Meziříčí největším znečišťovatelem rakovinotvornými látkami.[13][14] Vyplývá to z žebříčků největších znečišťovatelů, které na základě údajů integrovaného registru znečišťování zveřejnilo ekologické sdružení Arnika.[15]

Čísla uvedená Arnikou v přehledech Spolana nezpochybňuje a do budoucna počítá s dalším snižováním emisí. Je totiž jedinou společností v Česku, která v daném rozsahu používá trichloretylen při výrobě kaprolaktamu a také je jeho jediným výrobcem, takže je přirozené, že se s ohledem na použitou metodiku v žebříčku objevuje opakovaně. Z přehledu emisí chemických látek, které jsou uvedeny v tabulkách Arniky, je zřejmé, že dochází ke snižování emisí (freony, trichlorethylen, rtuť). Jako každá jiná chemická firma, která denně pracuje s chemikáliemi různého složení, však Spolana nemůže emise zcela omezit. Snižování emisí nežádoucích látek v životním prostředí vyplývá ze závazků podniku vůči české a evropské legislativě.[chybí zdroj]

Od konce roku 2001 do listopadu 2006 byla Spolana součástí holdingové skupiny Unipetrol, která se stala od května 2005 součástí polského koncernu PKN Orlen. V listopadu 2006 Unipetrol prodal svůj podíl ve Spolaně polské společnosti ANWIL SA, která je rovněž součástí koncernu PKN Orlen. V červnu 2016 byla Spolana opět prodána zpět do skupiny Unipetrol.[16][17]

V roce 2016 uzavřela společnost UNIPETROL RPA kupní smlouvu se společností ANWIL, na základě které získala 100% podíl ve společnosti SPOLANA.[17] V roce 2019 byla původní hnědouhelná teplárna nahrazena teplárnou plynovou. Ta je osazena dvěma parními kotli na zemní plyn o výkonu 2 × 35 tun páry za hodinu. Celkové investice do výstavby dosáhly 200 milionů korun.

Ředitelé Spolany