Město Ledvice (německy Ladowitz) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji, zhruba čtyři kilometry severně od Bíliny a sedm kilometrů jihozápadně od Teplic. Žije v něm 538[1] obyvatel. V blízkosti obce se nachází uhelná elektrárna Ledvice, poblíž obce se tak nachází i úpravna uhlí, odkaliště a Lom Bílina. Severně od obce protéká Ledvický potok.

Historie

První písemná zmínka o Ledvicích pochází z roku 1209.[4] V Ledvicích byla dne 10. dubna 1881 uvedena do provozu první telefonní linka v Česku, a to mezi správní budovou dolu Georg Hartmann v Ledvicích a nádražní budovou v Duchcově.[5] V letech 1938 až 1945 byly Ledvice přičleněny (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status města.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 4 193 obyvatel (z toho 2 120 mužů), z nichž bylo 2 345 Čechoslováků, 1 732 Němců, čtyři příslušníci jiné národnosti a 112 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 112 evangelíků, 33 členů církve československé, čtyři židé, 35 členů nezjišťovaných církví a 1 863 lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 4 458 obyvatel: 2 516 Čechoslováků, 1 837 Němců, osm příslušníků jiné národnosti a 97 cizinců. Z nich bylo 2 223 lidí římskými katolíky, 123 evangelíky, 66 jich patřilo k církvi československé, tři k izraelské, 29 k jiným nezjišťovaným církvím a 2 014 jich bylo bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Ledvice[4][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 4131 7283 3094 0654 4664 1934 4582 4352 123657541447529551
Domy 60123209250272281379409316134125131131138

Pamětihodnosti

Osobnosti

Reference

  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
  5. NEMRAVA, Antonín. První století s telefonem. PTT REVUE. Roč. 1981, čís. 3. ISSN 0322-8207.
  6. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315.

Externí odkazy