CS Knowledge Base

Krupina (německy Karpfen, maďarsky Korpona) je jedno z nejstarších měst Slovenska, ležící v Banskobystrickém kraji. Žije v něm přibližně 7 500^[2] obyvatel.

Na základě archeologických nalezišť v okolí Krupiny je možné předpokládat, že okolí Krupiny bylo osídlené už v mezolitě. Evidované jsou nálezy kamenných mlát a seker v Dobré Nive, početné nálezy z mladší doby kamenné z Hontianských Nemec, Ladzan a Sebechleb. Důkaz osídlení okolí Krupiny svědčí i nálezy měděných seker a dlát ze starší doby bronzové v Hontianských Nemcích, Lišově a Domanikách. Ozdobné předměty ze střední doby bronzové se našli v Horných Rykynčicích, Cerovu, Čabradském Vrbovku na Čabradském hradě a v Domanikách. V okolí Krupiny jsou i nálezy z mladší doby bronzové. Jelikož se na území samotného města Krupiny našlo málo nálezů svědčících o jeho osídlení, z poměrně hustého osídlení jeho blízkého okolí v tomto období, je možné předpokládat, že na území dnešního města sídlil člověk už v pravěku. V středověku území Krupiny osídlili Slované-Slováci. Důkazem osídlení svědčí i samostatný slovansko-slovenský název Krupina (v latinské listině z roku 1135 Corpona). Krupina společně s Trnavou, Zvolenem a Banskou Štiavnicí patří mezi nejstarší města na Slovensku. Městská práva dostala pravděpodobně v roce 1238. V období tureckého nebezpečí tu byla postavená strážní věž – Vartovka, kulturní památka, dnes používána jako rozhledna.

Přes Krupinu teče řeka Krupinica, která pramení v Javorí na úpatí vrchu Veľky Lysec (886,4 metrů), při osadě Podlysec na katastrálním území Zaježová (v současnosti část obce Pliešovice), v nadmořské výšce cca 735 metrů. Při Šahách se vlévá do Ipľa. V katastrálním území Krupina leží národní přírodní rezervace Mäsiarsky bok, přírodní rezervace Holý vrch a přírodní památky Krupinské bralce a Sixova stráň.

V nejstarším období plnily kláštery sociální a částečně zdravotní úlohy. V souvislosti se vznikem městského organizmu, zdravotní funkci přebralo na sebe město. Přímo v Krupině byl kdysi špitál s kostelem a podobně i jako v jiných středověkých městech, bylo úlohou správců špitálu starat se o chudé a nemocné lidi ve městě a poskytovala jim duchovní, sociální a pravděpodobně i zdravotní péči. Nejstarší písemná zmínka o špitálu v Krupině je v listinách z roku 1413 a 1415, kdy se uvádí správce Ján z Prievidze a později v roce 1437, kde se přímo uvádí špitál sv. Alžběty za hradbami města. Jeho správcem byl Ostrihomskou kapitulou jmenován Ján Martiny z Dvorník.

Reálná nemocnice se otevírá 27. února 1966 přebudováním bývalých úřadů (daňového úřadu, geodézie). Po obnovení okresu Krupina v roce 1996 se i krupinská nemocnice odčleňuje od OÚNZ Zvolen. Napříč tomu se nepodaří získat dostatek financí, díky čemu dochází k zrušení dětského oddělení. Od 1. ledna 2003 transformací nemocnic tzv. I. typu ze zřizovatelské působnosti Ministerstva zdravotnictví SR pod obce a města vzniká MĚSTSKÁ NEMOCNICE S POLIKLINIKOU Krupina, n.o. Nemocnice je nadále vystavována tlaku zdravotních pojišťoven a když největší (státní) Všeobecná zdravotní pojišťovna Zvolen omezuje svoje smlouvní výdavky, omezuje se v Krupině činnost chirurgického oddělení. Napříč modernizaci realizované v rámci evropských fondů je další osud nemocnice, která pokrývá oblast nad 30 000 obyvatel nejasný. Momentálně je nemocnice součástí Nemocnice ve Zvolenu – pracoviště Krupina, člen Agel.sk.

• Kaple svaté Anny
• Kaple Panny Marie
• Socha Andreje Braxatorise
• Evangelický kostel Krupina
• Římskokatolický kostel Narození Panny Marie
• Radnice
• Městské opevnění
• Památná skála

• Samuel Hruškovic (1694–1748), básník, autor duchovní poezie
• Elena Maróthy-Šoltésová (1855–1939), prozaička, redaktorka a publicistka
• Viliam Polónyi, herec
• Andrej Sládkovič (1820–1872, vlastním jménem Andrej Braxatoris), básník