Budova Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, původně budova Obchodní akademie (později Obchodní a živnostenské komory, resp. Vyšší obchodní školy), je školní budova na Náměstí Svobody v Hradci Králové. Byla postavena na základě projektu Huberta Gessnera a Otokara Béma z roku 1896 v letech 1896–1897. Stavitelem byl Čeněk Křička, stavebníkem pak Ministerstvo školství.[1]
Budova je od roku 1981 památkově chráněna.[2]
Historie budovy
Vznik budovy
V roce 1894 ředitel Záložního úvěrního ústavu Jan Vávra inicioval založení Vyšší školy obchodní (od roku 1903 Obchodní akademie) v Hradci Králové a zmíněný ústav daroval obnos 10 000 zlatých. V roce 1895 byl ustanoven Sbor pro zřízení a vydržování obchodní akademie v Hradci Králové, jehož stanovy vypracoval mj. František Ulrich, dlouholetý starosta města. Jen díky jeho angažovanosti se škola otevřela ještě téhož roku, tedy v roce 1895.[3]
V plánu však bylo nejen založení školy jako instituce, ale i výstavba zcela nové budovy. Starosta Ulrich při její stavbě sehrál klíčovou roli, když roku 1896 nalezl zalíbení ve vídeňské architektonické škole Otto Wagnera, a z toho důvodu pověřil vypracováním návrhu jeho žáky Huberta Gessnera a Otokara Béma. Plány vypracovali ještě téhož roku.[3]
Právě tito architekti nakonec zvítězili v řádné soutěži v konkurenci 12 architektonických návrhů. Za plán s názvem Merkurova hůl získali 500 korun. Druhé místo získal architekt Kaur za projekt Svůj účel s odměnou 300 korun. Všech 12 projektů bylo vystaveno v divadle v Hradci Králové, aby návrhy mohla zhodnotit i široká veřejnost.
Budovu vybudoval stavitel Čeněk Křička z Kolína, který se spolu s projektanty účastnil nejen soutěže na projekt (uspěl i v soutěži o projekt nové školní budovy na Pražském Předměstí), ale také výběrového řízení na stavbu, kde s 5% slevou zvítězil. Stavební dozor vykonávala komise z kuratoria školy spolu s hlavním městským inženýrem architektem Tomášem Suhradou.[3]
Řemeslníků, kteří se chtěli podílet na stavbě, bylo velké množství. Proto někteří nabízeli své služby se slevou. Stavitel Křička dostal na starosti práce zednické, nádenické, sochařské, klempířské, tesařské, kamenické a pokrývačské. Truhlářské práce byly zadány truhláři Ossendorfovi z Vysokého Mýta. Zámečnickou práci dostal za úkol zámečník Kulhánek ze Smiřic. Natěračské práce byly svěřeny malíři Petrovi z Hradce Králové a sklenářské práce zajistil sklenář Kopp z Hradce Králové.[3]
Stavba pokračovala rychle a v půlce září roku 1896 bylo postaveno přízemí a první patro. K zastřešení budovy došlo v listopadu toho roku a k jejímu celkovému dokončení v září roku následujícího (1897). Nová budova obchodní školy byla otevřena jako čtvrtá na území Česka dne 15. září 1897.[3] Výuka započala v říjnu 1897. Stavební výlohy byly hrazeny z půjček od spořitelny, záložního ústavu, záložny a pedagogického sboru školy.[3]
Dne 19. září 1897 se konalo „tiché, ale důstojné vysvěcení budovy“. Slavnost začala za účasti všech žáků a učitelů tichou mší v kapli sv. Klimenta. Po mši pokračoval špalír k nové budově, kde ho doplnili vzácní hosté jako například zástupci vlády, školství, ředitelé a profesoři hradeckých škol, zástupci peněžních ústavů a další. Po zaznění písně Hospodine pomiluj nás začalo vlastní svěcení budovy posvěcením a vykropením všech poschodí. Poté se všichni odebrali do velké síně. Tehdejší starosta Hradce Králové František Ulrich v proslovu uvedl směrem k pedagogům: „Vychovejte nám jej v kázni a mravnosti, neboť přesnost a poctivost jsou dosud podmínkou zdraví každého obchodu, vychovejte nám jej k neúnavnosti v práci a proti odporu proti pohodlí, které je hrobem každé snahy, vštěpte jemu vtip, bystrost a samostatnost rozvahy a jednání, vštěpte jemu úctu ku jmění, ne jako klanění se zlatu a prostředku rozmařilého blahobytu, ale ku jmění, co možnosti stupňování oběti. Nechť vychází z tohoto ústavu generace, jež bude ozdobou vlasti a budovatelem našeho lepšího národního blahobytu.“[3]
V budově byli shromažďováni hradečtí židovští občané před transporty do nacistických vyhlazovacích táborů. Upozorňuje na to pamětní deska na pravé straně průčelí.
Změna účelu budovy
V roce 1959 začal budovu využívat Pedagogický institut[4], nejstarší součást dnešní Univerzity Hradec Králové. V roce 1964 došlo ke sloučení pedagogických institutů v Hradci Králové a v Pardubicích pod Pedagogickou fakultu a roce 1992 byla založena Vysoká škola pedagogická. Od roku 2000, kdy byla založena Univerzita Hradec Králové, škola funguje pod názvem Pedagogická fakulta UHK.[5][6]
V budově sídlí také Univerzitní knihovna Univerzity Hradec Králové.[7]
Rekonstrukce budovy
V novém tisíciletí proběhla ve dvou fázích rozsáhlá rekonstrukce celé budovy. V roce 2015 získala budova novou fasádu včetně zateplení a nových výplní oken.[5][8]
Rekonstrukce interiérů, střechy, oprava čtyř alegorických soch na atice i dalších venkovních prvků včetně hlavního vstupu a vnitřního nádvoří začala v září 2023 a měla trvat dva roky. Stavební projekt měla doplnit modernizace učeben a instalace moderních výukových technologií. Na začátku stavby bylo oznámeno, že dokončení stavební části díla je naplánované na 9. června 2025 a do 30. června se bude osazovat mobiliář. Vysoutěžená cena zakázky byla 339,4 milionu korun, přičemž úsporami se podařilo snížit cenu za dílo na 331 milionů korun.[5] V červnu 2025 bylo oznámeno, že stavební část akce by měla skončit do poloviny července a následně bude budova vybavena mobiliářem.[8]
Při zahájení stavby v roce 2023 byla celková výše nákladů na rekonstrukci zveřejněna s údajem 415 milionů korun včetně DPH. Většinu částky (271 milionů korun) měla pokrýt dotace MŠMT. Příspěvek ve výši 45 milionů korun poskytl Královéhradecký kraj. Město Hradec Králové pak přispělo částkou 15 milionů korun. Spoluúčast UHK měla činit 84 milionů korun. Zhotovitelem se stala firma Chládek a Tintěra Pardubice a.s.[6]
Při rekonstrukci byly v roce 2023 nalezeny pozůstatky hradecké barokní pevnosti. Objeveny byly poměrně rozsáhlé části dvou zdí, které byly objeveny v suterénních prostorách fakulty. Jedinečné je zejména dochování, jelikož při výstavbě budovy na konci 19. století nedošlo k jejich plošné devastaci.[9]
Ke slavnostnímu otevření budovy po rekonstrukci došlo v sobotu 11. října 2025.[10][11][12] Rekonstrukce interiérů a také střechy (nová břidlicová krytina) nakonec stála 410 mil. Kč. Stavbaři opravili kromě výše zmíněného varhanní sál, upravili podkrovní vestavby a obnovili dekorativní výmalby podle původních zdobných prvků, které byly objeveny při stavebně-historických průzkumech. Dalších 15 mil. Kč bylo investováno do vnitřního vybavení.[11]
Popis budovy
Původně to byla trojkřídlá budova s otevřeným dvorem.[5] V letech 1922–1923 došlo k rekonstrukci budovy a přistavění zadního (čtvrtého) traktu[8] dle návrhu architekta Oldřicha Lisky.[3] Toto nové křídlo uzavřelo dvůr budovy. Objekt má jedno podzemní podlaží a tří nadzemní podlaží a půdu.[5]
Dvoupatrová symetrická budova má třináctiosé průčelí a zaoblené rohy. Pět vchodů s kovanými mřížemi (vyrobených hradeckou odbornou školou pro umělecké zámečnictví) střeží dvojice sfing. Výrazná je bohatá štuková výzdoba a nad jednotlivými okny posledního patra nápis: „OLIVA, PACIOLO, SKŘIVAN, SMITH, ŠIMÁČEK.“[3]
Sochařskou výzdobu fasády vytvořil z pískovce akademický sochař Jaroslav Maixner. Vznikly dvě sfingy střežící vchod a čtyři alegorie obchodu umístěné na římse. Alegorie zobrazují dva muži a dvě ženy držící na ramenou zeměkoule. Sfingy byly osazeny před vchod až koncem září 1903. Podle Maixnerova modelu je vytvořil sochařský závod firmy Hátle&Wejs v Hořicích. Na střeše se na dvou pískovcových deskách nachází letopočet MCM. Ve vestibulu se nalézají na mramorové desce jména zakládajících členů akademie a členů prvního kuratoria. Na další desce jsou vytesána jména architekta, autora soch a stavitele.[3]
Schodištěm mezi dvěma sfingami se vchází do vyvýšeného přízemí. Za vstupem se nalézá dvouramenné schodiště s kovaným zábradlím. Odsud se vstupuje na chodbu, odkud byly původně na obě strany přístupné učebny, kabinety, sborovna, knihovna, učebny pro mikroskopování, kabinet pro sbírky, chemický kabinet a specializovaná posluchárna chemie.[3]
Stavbu navrhli žáci Otto Wagnera a budova akademie se stala nejen první hradeckou, ale snad i první českou secesní stavbou. Dobový kritik Karel Herain ji označil jako první nestylovou budovu ve městě. Jakou reakci vyvolala budova u veřejnosti, není známo, ale je jisté, že u soukromých stavebníků její tehdy moderní architektura nadšení nevzbudila. Starosta Ulrich ohodnotil budovu ve slavnostním proslovu takto: „Důstojná a vhodná budova je podmínkou zdárného vývoje školy. My budovu důstojnou máme, a proto v dobrou budoucnost našeho mladého ústavu věříme. Naše škola je četně navštívena, aniž by poškodila starších sesterských ústavů a těší se také blahovůli všech povolaných činitelů.“[3]
Po výstavě soutěžních návrhů místní tisk hodnotil těmito slovy: „Nám zamlouval se nejlépe plán cenou první poctěný, jehož autory jsou vídeňští architekti Ot. Bém a Hub. Gessner. Jest to zevnějškem svým nejlepší dojem činící, elegantní budova, kteráž bude dojista nábřeží našemu k okrase. A také praktické její řešení jest velmi účelné; všechny místnosti jsou přiměřeně velké, vzdušné, řádně osvětleny a výhodně v patrech situovány. Malé vady, které projektu tomu vytýká jury, dají se lehce odstraniti...A nyní nezbývá, než chutě vykonat přípravy a přikročit k stavbě, neboť to jest nade vší pochybnost jisto, že naše škola obchodní, má-li prospívat a býti tím, čím si ji všichni míti přejeme, musí míti vlastní svoji budovu. Čím rychleji se tak stane, tím lépe.“[3]
Busta Jiřího Purkyně
Na budově se nachází také památkově chráněná busta Jiřího Purkyně.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ Obchodní akademie | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2025-04-05]. Dostupné online.
- ↑ pedagogická fakulta - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-04-05]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Obchodní akademie | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2025-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Kulturní kalendář na rok 2004. kramerius.svkhk.cz [online]. 2003 [cit. 2025-04-07]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 Rekonstrukce historické budovy hradecké univerzity zatím spolkla víc než sto milionů. Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí [online]. [cit. 2025-04-05]. Dostupné online.
- 1 2 Slavnostní zahájení rekonstrukce historické budovy Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Univerzita Hradec Králové [online]. [cit. 2025-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Univerzitní Knihovna Univerzity Hradec Králové. Mapy.cz [online]. [cit. 2025-04-07]. Dostupné online.
- 1 2 3 ČTK. Oprava budovy UHK stála dosud 322 milionů korun. Hotovo má být v červenci. Hradecký deník. 2025-06-06. Dostupné online [cit. 2025-06-27].
- ↑ Při opravách Pedagogické fakulty UHK objevili dělníci unikátní část hradecké pevnosti z 18. století. Hradec Králové [online]. 2023-09-16 [cit. 2025-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní otevření zrekonstruované budovy C Pedagogické fakulty. Univerzita Hradec Králové [online]. 2025-08-29 [cit. 2025-10-23]. Dostupné online.
- 1 2 MATÝSEK, Jiří Vladimír. Opravy historické budovy Pedagogické fakulty vyšly na více než 400 milionů. Hradecký deník. 2025-10-07. Dostupné online [cit. 2025-10-23].
- ↑ CITY, Hradec Králové; REDAKCE. Historická budova Pedagogické fakulty v centru Hradce je opravena. Slavnostně se otevře všem návštěvníkům [online]. 2025-10-09 [cit. 2025-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0218323. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2025-04-05]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Budova Pedagogické fakulty, náměstí Svobody 301/1 na Wikimedia Commons