Břevenec (dříve Hřbinec; v místním nářečí Řbinec, německy Trübenz)[3] je vesnice, část obce Šumvald v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od Šumvaldu. Břevenec je také název katastrálního území o rozloze 6,15 km².[4]

Název

Jméno vesnice je v písemných pramenech zaznamenáno v mnoha rozmanitých podobách. Výchozí podoba jména byla Břevnec odvozená od obecného břevno. Původně se jednalo o pojmenování místa u potoka nebo nějakého mokřinatého místa, kde byl přechod opatřen břevnem. Posléze bylo toto pojmenování přeneseno na osadu, která byla založena v sousedství. Tvar Břevnec vlivem nepřímých pádů (druhý pád zněl Břvencě) získal též podoby Břvenec a Břevenec. První z těchto tvarů se stal předlohou pro německé Tribenz (později Trübenz) a v češtině z něj (mimo jiné přesmykem začáteční hláskové skupiny) vzniklo Řbinec dosud užívané v místním nářečí. Na začátek tohoto tvaru bylo v lidové mluvě připojováno H- (to bylo časté u jmen začínajících na R- a Ř-) a výsledný tvar byl přikláněn k obecnému hříbě (na Hříbčinec zapsané v 19. století). Koncem 19. století byl přijat tvar Břevenec podle nejstaršího českého dokladu z roku 1446 (v Brzewenczi).[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338 (v německé podobě Tribencz), kdy zde olomoucký klášter dominikánek získává roční plat ke kostelnímu oltáři. Vesnice patřila do 15. století ke zboží pánů ze Šumvaldu, později ji vlastnily rody pánů Zvolských ze Zvole, pánů z Lichtenburka, pánů z Miličína. Posledně jmenovaní ji v 16. století postupně odprodávají pánům z Boskovic. Po jejich vymření († 1597) připadá Lichtenštejnům. Po třicetileté válce dochází k příchodu kolonistů z německých zemí. Českou obcí se Břevenec znovu stává po druhé světové válce.

Památkou po někdejší těžbě železné rudy jsou mnohé zavalené štoly a haldy hlušiny. Počátky těžební činnosti sahají do 13.–14. století.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 616 623 602 551 485 441 434 337 379 361 356 315 327 332 312
Počet domů 80 83 85 85 83 102 94 94 87 82 86 92 97 102 111

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1971 byl Břevenec samostatnou obcí, nejprve v okrese Litovel, ale v letech 1910–1950 v okrese Šternberk a od roku 1960 v okrese Olomouc. Od 26. listopadu 1971 je částí obce Šumvald v okrese Olomouc, kdy se konaly obecní volby.[8]

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Antonína Paduánského

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 593.
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 120.
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 43.

Literatura

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Externí odkazy

source: http://cs.wikipedia.org/wiki/Břevenec