Arth-Rigi-Bahn je elektrifikovaná ozubnicová dráha s normálním rozchodem ve Švýcarsku. Dolní stanice se nachází v Arth-Goldau, horní stanice na vrcholu hory Rigi, obojí v kantonu Schwyz.

Trať stoupá po severovýchodním svahu z dvojměstí Arth-Goldau z výšky 543 m n. m. po svahu směrem do sedla Rigi Staffel. Při úbočním stoupání se cestujícím odkrývá pohled na východní oblast Švýcarska. V zastávce Rigi Staffel se k dráze připojuje trať z jihozápadního svahu z Vitznau a obě trati jsou zde propojeny. Toto propojení slouží servisním účelům. K vrcholu Rigi do výšky 1.752 m n. m. pokračují obě tratě po vlastní koleji.

Společnost Arth-Rigi-Bahn jako první dosáhla vrcholu Rigi a vrcholový úsek pronajímala od roku 1873 společnosti Vitznau-Rigi-Bahn až do jejich sloučení v roce 1992. V současné době spadá Arth-Rigi-Bahn pod společnost Rigi Bahn, která sdružuje Arth-Rigi-Bahn,  Vitznau-Rigi-Bahn a lanovky.

Historie

Historický přehled[1][2] zachycuje sled událostí, které jsou ve vztahu k Arth-Rigi-Bahn.

rok událost
1863Inženýr Niklaus Riggenbach si nechává patentovat svůj ozubnicový systém ve Francii
1870Sdružení 12 občanů v Arth obdrželo od kantonální rady koncesi na výstavbu tratě, předpokládané náklady na výstavbu tratě jsou 4,2 miliónu CHF
1873Zahájení stavebních prací
1874Otevření úseku mezi Arth a Goldau, prozatím mimo zimního provozu
18754. června proběhlo otevření Arth-Rigi železnice (ARB) z údolí od Arth-Oberarth a ozubnicové železnice Oberarth – vrchol Rigi
1884Zahájen celoroční provoz v úseku mezi Arth a Goldau
1897Otevření vyvýšené nástupní plošiny (nástupního mostu) v Arth-Goldau
1906Elektrifikace úseku železnice v údolí Arth-Goldau
1907Elektrifikace úseku z Goldau na vrchol Rigi
1928Zahájení zimního provozu mezi Goldau a vrcholem Rigi
1959Ukončení provozu v úseku Arth-Goldau a nahrazení provozu autobusovou dopravou
1990Propojení tratí ARB-VRB v Rigi Staffel
1992Sloučení společnosti Vitznau-Rigi-Bahn a Arth-Rigi-Bahn, vzniká jedna společnost Rigi Bahn
2000125. výročí Arth-Rigi-Bahn
2007Otevření kulturního velkokapacitního stanu až pro 800 osob v Rigi Staffel

Technická data

Nástupní most ve stanici Goldau
Arth-Rigi-Bahn v létě
Arth-Rigi-Bahn v zimě
Historické vozy ARB
parametrhodnota[3]
primární napájení15 kV 50 Hz
trakční napájení1,5 kV stejnosměrné
výkon měnírenKräbel 1.500 kW, Klösterli 2.050 kW
rozchod1.435 mm
provozní délka8.551 m
ozubnicový systémRiggenbach
nejvyšší sklon200 ‰
průměrný sklon144 ‰
nejmenší poloměr120 m
počet tunelů2
délka tunelůSchönenboden: 67 m / Pfädern: 48 m
počet mostů8
délka mostů518 m
maximální rychlost při jízdě vzhůru:
bez rozlišení sklonu21 km/h
maximální rychlost pro jízdu dolů:
sklon < 144 ‰17 km/h
sklon: 145-200 ‰14 km/h
doba jízdy35 minut
přepravní kapacita1000 osob/hod.

Vozový park

lokomotivy počet výkon[3]
elektrická jednotka 4508 kW
elektrická jednotka 1824 kW
elektrický vůz1449 kW
historický el. vůz (1911)1390 kW
sněhová fréza1449 kW
vagónypoznámka[3]
osobní vozy4
ostatní10vozy nákladní,služební, pluhy atd.

Osobní vagóny z období zahájení provozu byly velmi dobře vybaveny. Ačkoliv se jednalo o otevřenou konstrukci, byly vybaveny závěsy pro ochranu před sluncem, deštěm i větrem.

Odkazy

Reference

  1. Mt. Rigi railways - from past to present. www.rigi.ch [online]. [cit. 2011-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-05.
  2. The Arth-Rigi railway[nedostupný zdroj]
  3. 1 2 3 Technology cogwheel railway Goldau - Rigi Klösterli - Rigi Kulm [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Florian Inäbnit: Rigi-Bahnen; Zahnradbahn Arth–Rigi. Prellbock Druck & Verlag, Leissigen 2000. ISBN 3-907579-18-6
  • Sandro Sigrist: Talbahn Arth–Goldau. Prellbock Druck & Verlag, Leissigen 1998. ISBN 3-907579-08-9

Externí odkazy