Adenosin ve sloučeninách

Sloučeniny obsahující adenosin hrají ústřední roli v metabolismu jako přenašeče energie (ATP, ADP) a při buněčné signalizaci (cAMP). V jiných sloučeninách (NAD a NADH) se adenosin podílí na biologických oxidačně-redukčních reakcích, které přenášejí elektrony mezi sloučeninami.

Biologické funkce adenosinu

Adenosin je nukleosid, který pohání endogenní biosyntetické reakce v buňce a ovlivňuje tak řadu fyziologických procesů. Většinu jeho účinků zprostředkovávají specifické adenosinové receptory, které u savců tvoří malou proteinovou rodinu: A1, A2A, A2B a A3. Všechny tyto receptory jsou spřažené s G-proteinem.

  • Adenosin má důležitou funkci pro bdění a spánek, neboť inhibuje centra probuzení a bdění v mozku neurotransmiterem GABA. Adenosin je produkt degradace energeticky bohatého adenosintrifosfátu (ATP) a čím vyšší je koncentrace adenosinu (čím více energie buňky spotřebují), tím více se zvyšuje tlak na spánek. Během spánku se adenosin znovu rozkládá a vytváří se ATP. Tlak na spánek opět klesá. Tento cyklus začíná znovu následující den. Spolu s hormonem melatoninem (vlastními hodinami těla), který se uvolňuje v závislosti na denní době, adenosin řídí spánek podle Borbélyho spánkového modelu.
  • Funguje jako neuromodulátor a homeostatický regulátor (regulace stability vnitřního prostředí).
  • Blokuje uvolňování všech aktivujících neurotransmiterů, a tím způsobuje rozšíření krevních cév a pokles krevního tlaku. Adenosin také snižuje srdeční frekvenci.

Adenosin v orgánech

  • Koncentrace adenosinu v mozku se zvyšují různými typy metabolického stresu (například anoxie – stav bez kyslíku, ischémie – nedokrvení mozku, prodloužené období bdělosti) a pomáhají chránit mozek potlačením jeho aktivity a zvýšením průtoku krve.
  • Koncentrace adenosinu ovlivňuje i srdeční činnost. Při intravenózním podání způsobuje adenosin ucpání atrioventrikulárního uzlu přes receptory A1. Používá se proto jako lék při diagnostice a léčbě některých tachykardií (pravidelná tachykardie s jemným QRS nebo pravidelná tachykardie s širokým QRS neznámého mechanismu). Jeho poločas rozpadu je velmi krátký, takže vyvolaná pauza je krátkodobá. Hlavním vedlejším účinkem je výskyt přechodného bronchospasmu.
  • Adenosinový receptor A2a je hlavním receptorem v koronárních tepnách a jeho stimulace vede k vazodilataci (rozšíření cév).
  • Adenosin inhibuje agregaci krevních destiček prostřednictvím receptorů A2a a A2b.
  • Zvýšené hladiny adenosinu mají tendenci snižovat záněty. Aktivace receptorů A1 a A3 aktivuje neutrofilní granulocyty a fagocytózu. Stimulace receptorů A2b je naopak inhibuje.

Adenosin v medicíně

  • V medicíně se používá adenosin v injekčním podání jako antiarytmikum na přerušení záchvatovitých arytmií – AV nodální reentry tachykardie a AV reentry tachykardie.
  • Studie ukázaly, že některé složky kozlíku lékařského (spánkové lignany) působí na adenosinové receptory a mohou tak vyvolat uklidňující spánek. Proto se používají při léčbě poruch spánku.
  • Adenosin obsahují například tyto léky: Adenoscan (D), Adrekar (D), Crenosin (CH), Generic (D, A), ViaSpan (roztok pro uchování orgánů), Vita-Gerin (A)

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Adenosin na německé Wikipedii a Adenosine na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu adenosin na Wikimedia Commons
source: http://cs.wikipedia.org/wiki/Adenosin