CS Knowledge Base

ATP Auckland Open, oficiálně ASB Classic, je profesionální tenisový turnaj mužů v novozélandském Aucklandu. Založen byl v roce 1956 a probíhá v lednovém termínu jako poslední příprava na úvodní grandslam sezóny Australian Open. Dějištěm je areál ASB Tennis Centre, v němž jsou instalovány otevřené dvorce s tvrdým povrchem GreenSet. V rámci profesionálního okruhu ATP Tour se od sezóny 2009 řadí do kategorie ATP Tour 250. V letech 1970–1989 byl turnaj součástí okruhu Grand Prix.

Do dvouhry nastupuje dvacet osm hráčů a ve čtyřhře startuje šestnáct dvojic. Tři singlové tituly v řadě získali Australan Roy Emerson (1965–1967) a Španěl David Ferrer (2011–2013). Oba hráči si připsali rekordní čtyři turnajové výhry.

Historie

V roce 1920 hledala místní tenisová asociace Auckland Tennis stálou základnu, kde by zřídila tenisový areál. Jediné vhodné místo se nacházelo na ulici Stanley Street. Tenisový klub vynaložil tehdy značný finanční obnos 1 800 liber na přípravu výstavby nových dvorců s tvrdým povrchem. Dalších třicet let kurty sloužily pouze místním hráčům oddílu. V roce 1956 se v Aucklandu uskutečnil premiérový ročník mezinárodního turnaje Auckland Championship. Do roku 1981 se jednalo o společnou událost mužů a žen, v otevřené éře (od roku 1968) probíhající pod názvem Auckland Open. Následně se na třicet čtyři let ženská část odloučila. Ve stejném aucklandském areálu se týden před mužským turnajem konala samostatná ženská soutěž ASB Classic.^[1]

Mezi lety 1995–2015 nesla mužská událost název Heineken Open. V sezóně 2016 došlo opět ke sloučení – na ASB Classic 2016 –, v souvislosti s umenšením sponzorské role firmy Heineken. Důvodem se stala legislativní restrikce na sponzoring alkoholových produktů. Generální sponzor ženské části, bankovní dům ASB, tak převzal záštitu i nad mužským turnajem. Heineken pokračoval v dotaci aucklandské akce menší částkou.^[2] Mužská i ženská část byly v roce 2021 zrušeny pro restriktivní opatření vztahující se k pandemii covidu.^[3] V roce 2023 se stal 36letý Francouz Richard Gasquet nejstarším šampionem aucklandské dvouhry.^[4]

Panoráma centrálního dvorce areálu pro 3 tisíce diváků, který byl v roce 2025 přejmenován na Manuka Doctor Arena.^[6]

Přehled finále

Dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1956	Robert Perry	Allan Burns	6-4, 6-3, 6-3
1957	finále nehráno pro děšť
1958	Trevor Fancutt	Robert Mark	2–6, 6–4, 6–2, 4–6, 6–3
1959	Jeff Robson	Roy Emerson	6–2, 6–4, 8–6
1960	Roy Emerson	Ronald McKenzie	6–3, 6–1, 6–1
1961	Rod Laver	Roy Emerson	4–6, 6–3, 6–2, 3–6, 7–5
1962	Ken Fletcher	Lew Gerrard	6–3, 8–10, 7–5, 6–2
1963	Fred Stolle	Bob Hewitt	2–6, 6–3, 6–1, 6–2
1964	Fred Stolle	Lew Gerrard	6–3, 6–1, 6–1
1965	Roy Emerson	Pierre Barthes	3–6, 8–6, 7–5, 6–3
1966	Roy Emerson	Roger Taylor	6–4, 6–3, 6–1
1967	Roy Emerson	Owen Davidson	6–4, 6–2, 7–5
1968	Barry Phillips-Moore	Onny Parun	6–3, 6–8, 1–6, 6–3, 6–2
1969	Tony Roche	Rod Laver	6–1, 6–4, 4–6, 6–3
1970	Roger Taylor	Tom Okker	6–4, 6–4, 6–1
1971	Robert Carmichael	Allan Stone	7–6, 7–6, 6–3
1972	Ray Ruffels	John Alexander	6–4, 6–4, 7–6
1973	Onny Parun	Patrick Proisy	4–6, 6–7, 6–2, 6–0, 7–6
1974	Björn Borg	Onny Parun	6–4, 6–3, 6–1
1975	Onny Parun	Brian Fairlie	4–6, 6–4, 6–4, 6–7, 6–4
1976	Onny Parun	Brian Fairlie	6–2, 6–3, 4–6, 6–3
1977	Vidžaj Amritraž	Tim Wilkison	7–6, 5–7, 6–1, 6–2
1978	Eliot Teltscher	Onny Parun	6–3, 7–5, 6–1
1979	Tim Wilkison	Peter Feigl	6–3, 6–7, 6–4, 2–6, 6–2
1980	John Sadri	Tim Wilkison	6–4, 3–6, 6–3, 6–4
1981	Bill Scanlon	Tim Wilkison	6–7, 6–3, 3–6, 7–6, 6–0
1982	Tim Wilkison	Russell Simpson	6–4, 6–4, 6–4
1983	John Alexander	Russell Simpson	6–4, 6–3, 6–3
1984	Danny Saltz	Chip Hooper	4–6, 6–3, 6–4, 6–4
1985	Chris Lewis	Wally Masur	7–5, 6–0, 2–6, 6–4
1986	Mark Woodforde	Bud Schultz	6–4, 6–3, 3–6, 6–4
1987	Miloslav Mečíř	Michiel Schapers	6–2, 6–3, 6–4
1988	Amos Mansdorf	Rameš Krišnan	6–3, 6–4
1989	Rameš Krišnan	Amos Mansdorf	6–4, 6–0
1990	Scott Davis	Andrej Česnokov	4–6, 6–3, 6–3
1991	Karel Nováček	Jean-Philippe Fleurian	7–6^(7–5), 7–6^(7–4)
1992	Jaime Yzaga	MaliVai Washington	7–6^(8–6), 6–4
1993	Alexandr Volkov	MaliVai Washington	7–6^(7–2), 6–4
1994	Magnus Gustafsson	Patrick McEnroe	6–4, 6–0
1995	Thomas Enqvist	Chuck Adams	6–2, 6–1
1996	Jiří Novák	Brett Steven	6–4, 6–4
1997	Jonas Björkman	Kenneth Carlsen	7–6, 6–0
1998	Marcelo Ríos	Richard Fromberg	4–6, 6–4, 7–6^(7–3)
1999	Sjeng Schalken	Tommy Haas	6–4, 6–4
2000	Magnus Norman	Michael Chang	3–6, 6–3, 7–5
2001	Dominik Hrbatý	Francisco Clavet	6–4, 2–6, 6–3
2002	Greg Rusedski	Jérôme Golmard	6–7, 6–4, 7–5
2003	Gustavo Kuerten	Dominik Hrbatý	6–3, 7–5
2004	Dominik Hrbatý	Rafael Nadal	4–6, 6–2, 7–5
2005	Fernando González	Olivier Rochus	6–4, 6–2
2006	Jarkko Nieminen	Mario Ančić	6–2, 6–2
2007	David Ferrer	Tommy Robredo	6–4, 6–2
2008	Philipp Kohlschreiber	Juan Carlos Ferrero	7–6^(7–4), 7–5
2009	Juan Martín del Potro	Sam Querrey	6–4, 6–4
2010	John Isner	Arnaud Clément	6–3, 5–7, 7–6^(7–2)
2011	David Ferrer	David Nalbandian	6–3, 6–2
2012	David Ferrer	Olivier Rochus	6–3, 6–4
2013	David Ferrer	Philipp Kohlschreiber	7–6^(7–5), 6–1
2014	John Isner	Lu Jan-sun	7–6^(7–4),7–6^(9–7)
2015	Jiří Veselý	Adrian Mannarino	6–3, 6–2
2016	Roberto Bautista Agut	Jack Sock	6–1, 1–0, ret.
2017	Jack Sock	João Sousa	6–3, 5–7, 6–3
2018	Roberto Bautista Agut	Juan Martín del Potro	6–1, 4–6, 7–5
2019	Tennys Sandgren	Cameron Norrie	6–4, 6–2
2020	Ugo Humbert	Benoît Paire	7–6^(7–2), 3–6, 7–6^(7–5)
2021	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2022	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2023	Richard Gasquet	Cameron Norrie	4–6, 6–4, 6–4
2024	Alejandro Tabilo	Taró Daniel	6–2, 7–5
2025	Gaël Monfils	Zizou Bergs	6–3, 6–4
2026	Jakub Menšík	Sebastián Báez	6–3, 7–6^(9–7)

Čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1968	Dick Crealy Barry Phillips-Moore
1969	Raymond Moore Roger Taylor	Mal Anderson Toomas Leius	13–15, 6–3, 8–6, 8–6
1970	Dick Crealy Ray Ruffels
1971	Bob Carmichael Ray Ruffels	Brian Fairlie Raymond Moore	6–3, 6–7, 6–4, 4–6, 6–3
1972	Bob Carmichael Ray Ruffels
1973	Brian Fairlie Allan Stone
1974	Syd Ball Bob Giltinan	Ray Ruffels Allan Stone	6–1, 6–4
1975	Bob Carmichael Ray Ruffels	Brian Fairlie Onny Parun	7–6, RET.
1976	nedohráno
1977	Chris Lewis Russell Simpson	Peter Langsford Jonathan Smith	7–6, 6–4
1978	Chris Lewis Russell Simpson	Rod Frawley Karl Meiler	6–1, 7–6
1979	Bernard Mitton Kim Warwick	Andrew Jarrett Jonathan Smith	6–3, 2–6, 6–3
1980	Peter Feigl Rod Frawley	John Sadri Tim Wilkison	6–2, 7–5
1981	Ferdi Taygan Tim Wilkison	Tony Graham Bill Scanlon	7–5, 6–1
1982	Andrew Jarrett Jonathan Smith	Larry Stefanki Robert Van't Hof	7–5, 7–6
1983	Chris Lewis Russell Simpson	David Graham Laurie Warder	7–6, 6–3
1984	Brian Levine John Van Nostrand	Brad Drewett Chip Hooper	7–5, 6–2
1985	John Fitzgerald Chris Lewis	Broderick Dyke Wally Masur	7–6, 6–2
1986	Broderick Dyke Wally Masur	Karl Richter Rick Rudeen	6–3, 6–4
1987	Kelly Jones Brad Pearce	Carl Limberger Mark Woodforde	7–6, 7–6
1988	Marty Davis Tim Pawsat	Sammy Giammalva Jr. Jim Grabb	6–3, 3–6, 6–4
1989	Steve Guy Shuzo Matsuoka	John Letts Bruce Man-Son-Hing	7–6, 7–6
1990	Kelly Jones Robert Van't Hof	Gil'ad Bloom Paul Haarhuis	7–6, 6–0
1991	Sergio Casal Emilio Sánchez	Grant Connell Glenn Michibata	4–6, 6–3, 6–4
1992	Wayne Ferreira Jim Grabb	Grant Connell Glenn Michibata	6–4, 6–3
1993	Grant Connell Patrick Galbraith	Alex Antonitsch Alexandr Volkov	6–3, 7–6
1994	Patrick McEnroe Jared Palmer	Grant Connell Patrick Galbraith	6–2, 4–6, 6–4
1995	Grant Connell Patrick Galbraith	Luis Lobo Javier Sánchez	6–4, 6–3
1996	Marcos Ondruska Jack Waite	Jonas Björkman Brett Steven	bez boje
1997	Ellis Ferreira Patrick Galbraith	Rick Leach Jonathan Stark	6–4, 4–6, 7–6
1998	Patrick Galbraith Brett Steven	Tom Nijssen Jeff Tarango	6–4, 6–2
1999	Jeff Tarango Daniel Vacek	Jiří Novák David Rikl	7–5, 7–5
2000	Ellis Ferreira Rick Leach	Olivier Delaître Jeff Tarango	7–5, 6–4
2001	Marius Barnard Jim Thomas	David Adams Martín García	7–6, 6–4
2002	Jonas Björkman Todd Woodbridge	Martín García Cyril Suk	7–6, 7–6
2003	David Adams Robbie Koenig	Tomáš Cibulec Leoš Friedl	7–6, 4–6, 6–3
2004	Maheš Bhúpatí Fabrice Santoro	Jiří Novák Radek Štěpánek	4–6, 7–5, 6–3
2005	Yves Allegro Michael Kohlmann	Simon Aspelin Todd Perry	6–4, 7–6
2006	Andrei Pavel Rogier Wassen	Simon Aspelin Todd Perry	6–3, 5–7, [10–4]
2007	Jeff Coetzee Rogier Wassen	Simon Aspelin Chris Haggard	6–7, 6–3, [10–2]
2008	Luis Horna Juan Mónaco	Xavier Malisse Jürgen Melzer	6–4, 3–6, [10–7]
2009	Martin Damm Robert Lindstedt	Scott Lipsky Leander Paes	7–5, 6–4
2010	Marcus Daniell Horia Tecău	Marcelo Melo Bruno Soares	7–5, 6–4
2011	Marcel Granollers Tommy Robredo	Johan Brunström Stephen Huss	6–4, 7–6^(8–6)
2012	Oliver Marach Alexander Peya	František Čermák Filip Polášek	6–3, 6–2
2013	Colin Fleming Bruno Soares	Johan Brunström Frederik Nielsen	7–6^(7–1), 7–6^(7–2)
2014	Julian Knowle Marcelo Melo	Alexander Peya Bruno Soares	4–6, 6–3, [10–5]
2015	Raven Klaasen Leander Paes	Dominic Inglot Florin Mergea	7–6^(7–1), 6–4
2016	Mate Pavić Michael Venus	Eric Butorac Scott Lipsky	7–5, 6–4
2017	Marcin Matkowski Ajsám Kúreší	Jonatan Erlich Scott Lipsky	1–6, 6–2, [10–3]
2018	Oliver Marach Mate Pavić	Max Mirnyj Philipp Oswald	6–4, 5–7, [10–7]
2019	Ben McLachlan Jan-Lennard Struff	Raven Klaasen Michael Venus	6–3, 6–4
2020	Luke Bambridge Ben McLachlan	Marcus Daniell Philipp Oswald	7–6^(7–3), 6–3
2021	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2022	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2023	Nikola Mektić Mate Pavić (2)	Nathaniel Lammons Jackson Withrow	6–4, 6–7^(5–7), 10–6
2024	Nikola Mektić (2) Wesley Koolhof	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–3, 6–7^(5–7), [10–7]
2025	Nikola Mektić (3) Michael Venus (2)	Christian Harrison Rajeev Ram	bez boje
2026	Théo Arribagé Albano Olivetti	Alexander Erler Robert Galloway	7–6^(7–2), 6–4

Panoráma

Panoráma centrálního dvorce areálu ASB Tennis Centre

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heineken Open (tennis) na anglické Wikipedii.

↑ Joseph Romanos. Our tennis open [online]. New Zealand Listener, 8-1-2005. Dostupné online.
↑ ATP and WTA Auckland events merge [online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.
↑ 2021 ASB Classic cancelled [online]. 06-10-2020. Dostupné online.
↑ Back On Top: Gasquet Wins Auckland Title With Late Charge. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. (anglicky)
KEIGHTLEY-WILLS, Sue. Tennis Auckland unveils the Manuka Doctor Arena. www.tennisauckland.co.nz [online]. Tennis Auckland, 2024-11-20 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ KEIGHTLEY-WILLS, Sue. Tennis Auckland unveils the Manuka Doctor Arena. www.tennisauckland.co.nz [online]. Tennis Auckland, 2024-11-20 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ATP Auckland Open na Wikimedia Commons
ATP Auckland Open – oficiální stránky (anglicky)
ATP Auckland Open na ATP Tour (anglicky)

[1] Joseph Romanos. Our tennis open [online]. New Zealand Listener, 8-1-2005. Dostupné online.

[merge-2] ATP and WTA Auckland events merge [online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.

[Cancellation-3] 2021 ASB Classic cancelled [online]. 06-10-2020. Dostupné online.

[4] Back On Top: Gasquet Wins Auckland Title With Late Charge. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. (anglicky)

[5] KEIGHTLEY-WILLS, Sue. Tennis Auckland unveils the Manuka Doctor Arena. www.tennisauckland.co.nz [online]. Tennis Auckland, 2024-11-20 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky)

[6] KEIGHTLEY-WILLS, Sue. Tennis Auckland unveils the Manuka Doctor Arena. www.tennisauckland.co.nz [online]. Tennis Auckland, 2024-11-20 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[6]

ATP Tour 250

Kalendář 2021	Delray Beach • Antalya • Auckland • Adelaide • Melbourne 1 • Melbourne 2 • Puné • Montpellier • Córdoba • Singapur • Buenos Aires • Uniondale • Dauhá • Marseille • Santiago • Marbella • Cagliari • Houston • Marrákeš • Bělehrad 1 • Mnichov • Ženeva • Lyon • Parma • Bělehrad 2 • 's-Hertogenbosch • Stuttgart • Eastbourne • Mallorca • Newport • Båstad • Umag • Gstaad • Los Cabos • Atlanta • Kitzbühel • Winston-Salem • Mety • Petrohrad • Nur-Sultan • Čcheng-tu • Ču-chaj • Sofie • Moskva • Stockholm

Vyřazené	Johannesburg • Bělehrad • Los Angeles • San Jose • Bangkok • Oeiras • Düsseldorf • Halle • Londýn • Vídeň • Záhřeb • Bogotá • Valencie • Kuala Lumpur • Bukurešť • Nottingham • Nice • Memphis • Quito • Istanbul • Šen-čen • Brisbane • Sydney • São Paulo • Budapešť

Seznam vítězů: 2009–2020