| 3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
Odshora dolů, zleva doprava: následky výbuchu ledku v bejrútském přístavu, portrét Joea Bidena po vítězství v amerických prezidentských volbách, protesty po smrti George Floyda v Minneapolisu, protesty proti zfalšovaným prezidentským volbám v Bělorusku, pacient s covidem-19 ve vážném stavu během pandemie, předseda Senátu Miloš Vystrčil během cesty na Tchaj-wan, pietní shromáždění po požáru panelového domu v Bohumíně, nový premiér Slovenska Igor Matovič po vítězství ve volbách
Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný. V Česku měl 251 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 11 jich připadalo na mimovíkendové dny; letní čas začal v neděli 29. března ve 2.00 hodin SEČ a skončil v neděli 25. října ve 3.00 hodin SELČ. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5780 a 5781, dle islámského kalendáře 1441 a 1442.
Události
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 2020
Česko
- 3. února – Česká vláda, v souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2, vydala zákaz přímých letů mezi Českem a Čínou od 9. února.
- 8. února – V pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze proběhla slavnostní kanonizace svatých českých novomučedníků.
- 12. února – Stanislav Křeček byl zvolen novým ombudsmanem.
- 13. února – Martina Sáblíková se stala mistryní světa v rychlobruslení na 3 000 metrů. V rámci všech závodů na mistrovství světa to byl její poslední 21. světový titul.
- 19. února – Senátorky a senátoři zvolili svým novým předsedou Miloše Vystrčila.
- 1. března – Byly potvrzeny první tři případy nakažení koronavirem SARS-CoV-2 v České republice
- 10. března – Česká vláda se rozhodla zakázat od 10. března všechny akce s účastí nad 100 lidí a od 11. března uzavřít české základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy do odvolání kvůli snaze zpomalit šíření koronaviru SARS-CoV-2.
- 12. března – Vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav.
- 14. března – Vláda kvůli pandemii koronaviru s platností od ranních hodin rozhodla o zákazu maloobchodního prodeje s výjimkou prodejen potravin, lékáren, drogerií, čerpacích stanic a některých dalších.
- 15. března – Vláda před půlnocí oznámila zákaz volného pohybu na území ČR, omezení či zákaz některých služeb, aktivovala Ústřední krizový štáb, odložila termín daňových přiznání.
- 16. března – Hygienici rozhodli o uzavření obcí Litovel, Uničov, Červenka a dalších nejméně na 14 dní v návaznosti na pandemii covidu-19.
- 18. března – Česká vláda zakázala vycházení bez roušky či jiné ochrany nosu a úst s platností od půlnoci na čtvrtek.
- 22. března – Úřady oznámily první úmrtí pacienta s nemocí covid-19 v Česku, 95letého muže hospitalizovaného ve Fakultní nemocnici Bulovka.
- 23. března – Česká televize v souvislosti s nouzovým stavem spustila třetí kanál určený pro seniory.
- 31. března – Zámek Kynžvart a Osada Baba společně s Kolonií Nový dům byly Evropskou komisí zařazeny do seznamu významných památek s označením Evropské dědictví.
- 3. dubna – Městská část Praha 6 sundala z pomníku sochu maršála Koněva a uložila ji do depozitáře.
- 7. dubna – Poslanecká sněmovna PČR schválila prodloužení nouzového stavu v zemi v souvislosti s pandemií covidu-19 do 30. dubna.
- 28. dubna – Poslanecká sněmovna PČR schválila prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii onemocnění covid-19 do 17. května.
- 1. května – V pražských Řeporyjích byl za účasti starosty Pavla Novotného odhalen památník příslušníkům Ruské osvobozenecké armády.
- 3. května – Začala vysílat stanice CNN Prima News, česká verze americké zpravodajské skupiny a stanice CNN.
- 20. května – Předsedou Nejvyššího soudu ČR byl jmenován Petr Angyalossy.
- 27. května – Poslanecká sněmovna zvolila do Rady České televize ekonomku Hanu Lipovskou, novináře Pavla Matochu a moderátora Luboše Xavera Veselého.
- 4. června – Na Staroměstském náměstí v Praze byla vztyčena replika Mariánského sloupu strženého při nepokojích provázejících vznik Československa v roce 1918.
- 5. června – Česká vláda kvůli ricinové kauze vyhostila dva ruské diplomaty pracující podle českých úřadů pro ruské tajné služby.
- 3. července – Kvůli šíření koronaviru v dolech Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih uzavřela společnost OKD všechny své doly na 6 týdnů.
- 14. července – Nejméně třicet zraněných a jednoho mrtvého si vyžádala železniční nehoda na trati 011 před stanicí Český Brod.
- 17. července – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a krajští hygienici nařídili kvůli šíření koronaviru pro celý Moravskoslezský kraj znovu povinné nošení roušek ve veřejné dopravě a vnitřních prostorách, restaurace a bary musí být od 23:00 do 8:00 uzavřené a hromadné akce se bude moci účastnit maximálně 100 lidí, a to s okamžitou platností.
- 8. srpna – Vypukl požár panelového domu v Bohumíně, který si vyžádal 11 obětí.
- 11. srpna – Do Prahy přicestoval americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
- 17. srpna – Rada vlády pro zdravotní rizika oznámila, že by od 1. září 2020 má v Česku kvůli pandemii covidu-19 začít platit povinnost nosit roušky ve veřejných vnitřních prostorách, v prostředcích dopravy a na vnitřních hromadných akcích.
- 29. srpna – Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil odletěl s delegací na návštěvu Tchaj-wanu.
- 2. září – Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová byla pozitivně testována na koronavirus SARS-CoV-2 a umístěna do domácí izolace.
- 21. září – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rezignoval z funkce ministra zdravotnictví, prezident Miloš Zeman do této funkce jmenoval Romana Prymulu.
- 24. září – Únik kyanidu usmrtil veškeré vodní organismy 38 kilometrové části toku řeky Bečvy. Rybáři odvezli do kafilérií přes 30 tun mrtvých ryb.
- 2.–3. října – V Česku proběhly krajské a senátní volby.
- 4. října – Piková dáma od Toyen se stala s hodnotou 78,65 milion korun nejdražším vydraženým obrazem v České republice.
- 9. října – Vojtěch Filip, předseda KSČM, rezignoval na svou funkci kvůli výsledkům proběhlých krajských voleb.
- 23. října – Premiér Andrej Babiš vyzval k rezignaci ministra zdravotnictví Romana Prymulu a místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Reagoval tak na jejich schůzku v restauraci, která měla být podle vládního nařízení zavřená. Prymula odstoupit odmítl, Faltýnek rezignoval.
- 26. října – Vláda s účinností od 28. října omezila volný pohyb osob mezi časy 21.00 až 4.59. Dále byl zakázán maloobchodní prodej každý den mezi časy 20.00 až 00.59, v neděli úplně. Tato opatření by měla platit do 3. listopadu.
- 27. října – Do řeky Bečvy unikl nikl z kanálu v Juřince ve Valašském Meziříčí.
- 28. října
- Kvůli epidemiologické situaci byla zrušena většina oslav státního svátku a proběhly jen symbolické akty. Prezident Miloš Zeman udělil státní vyznamenání 38 osobnostem.
- V Praze na Petříně shořel pravoslavný dřevěný kostel svatého archanděla Michaela pocházející z 17. století.
- 29. října – Novým ministrem zdravotnictví České republiky byl jmenován Jan Blatný.
- 30. října – Vláda ČR se souhlasem Poslanecké sněmovny prodloužila nouzový stav do 20. listopadu 2020.
- 14. listopadu – Herecká asociace udělila přes online stream 27. výroční Ceny Thálie 2020 za mimořádné výkony a celoživotní mistrovství v oblastech jevištního umění.
- 18. listopadu – Po odvolání dozorčí komise České televize Radou ČT rezignovali na své funkce předseda Rady René Kühn i místopředseda Jaroslav Dědič.
- 19. listopadu
- Portál Seznam.cz oznámil po 23 letech ukončení provozu seznamovací služby Lidé.cz k datu 14. prosince.
- Vláda ČR prodloužila se souhlasem Poslanecké sněmovny nouzový stav do 12. prosince 2020.
- 23. listopadu
- 24. listopadu – Do řeky Bečvy unikla neznámá chemikálie.
- 5. prosince – Vládní odborná komise doporučila ukončení využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Termín byl zvolen tak, aby se podařilo zachovat energetickou soběstačnost a stabilitu přenosové soustavy státu.
- 16. prosince – Novým předsedou Rady České televize se stal novinář Pavel Matocha.
- 17. prosince – Na seznam děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO byla zapsána ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel z Poniklé na Krkonošsku.
- 22. prosince
- Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 22. ledna 2021, schválila taktéž daňový balíček, který ruší superhrubou mzdu.
- Eliška Krupnová se stala první Češkou, která byla zvolena jako nejlepší florbalistka světa.[1]
- 26. prosince – Do Česka dorazila z belgického Puursu dodávka s 9750 dávkami vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 vyvinutá firmami Pfizer a BioNTech. Přivezena byla do Fakultní nemocnice v Motole, odkud byla převezena do dalších tří pražských a dvou brněnských nemocnic.
- 27. prosince – V Česku začalo očkování proti covidu-19. Mezi prvními, kteří vakcínu obdrželi jsou premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Jan Blatný a válečná veteránka Emilie Řepíková.
- 28. prosince – Kolínskou elektrárnu zasáhl silný požár.
Svět
- 1. ledna
- Chorvatsko se ujalo Předsednictví EU
- Evropskými hlavními městy kultury v roce 2020 byly chorvatská Rijeka a irský Galway
- 3. ledna – Americké ozbrojené síly zaútočily na konvoj proíránských milic nedaleko Mezinárodního letiště Bagdádu. Při útoku byl zabit íránský generál Kásim Sulejmání, velitel Jednotek Quds a velitel iráckých Lidových mobilizačních sil Abú Mahdí Muhandis.
- 9.–22. ledna – III. zimní olympijské hry mládeže ve švýcarském Lausanne
- 14. ledna – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačního systému Windows Server 2008, Windows Server 2008 R2 a Microsoft Windows 7.
- 23. ledna – Čína nařídila karanténu města Wu-chanu, ohniska koronaviru SARS-CoV-2.
- 24. ledna – Tureckou provincii Elazig zasáhlo zemětřesení.
- 30. ledna – Světová zdravotnická organizace vyhlásila probíhající epidemii koronaviru SARS-CoV-2 za globální stav zdravotní nouze.
- 31. ledna – Spojené království vystoupilo z Evropské unie.
- 8. února – Nejméně 20 lidí bylo zabito při útoku střelce na nákupní centrum v thajském městě Nakhon Ratčasima.
- 9.–10. února – Část Evropy zasáhla bouře Sabine
- 19. února – Při útoku na dva „šíša bary“ ve městě Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem zemřelo nejméně 9 lidí. Policie pak střelce našla doma mrtvého.
- 24. února – Výrazný nárůst případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 oznámila oblast severní Itálie. Bylo nakaženo již 224 osob, zemřelo 7 lidí, státem vyhlášená karanténa izolovala 11 obcí s více než 50 000 obyvatel.
- 29. února
- Parlamentní volby na Slovensku
- Zástupci hnutí Tálibán a USA podepsali v Dauhá mírovou smlouvu, podle které se mají americké a mezinárodní síly stáhnout z území Afghánistánu a Tálibán má přestat spolupracovat s Al-Káidou, Islámským státem a jinými teroristickými uskupeními.
- 4. března – V důsledku epidemie koronaviru SARS-CoV-2 rozhodla italská vláda o uzavření všech škol a univerzit v období 5.–15. března a pořádání všech sportovních utkání a soutěží bez diváků po celý měsíc.
- 8. března – Italský premiér Giuseppe Conte nařídil izolaci Lombardie a 14 dalších provincií jako opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2.
- 10. března – Původní karanténa pro 14 regionů Itálie byla rozšířena na celý stát.
- 11. března
- Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně klasifikovala šíření koronaviru SARS-CoV-2 jako pandemii.
- Státní duma na návrh Valentiny Těreškovové schválila změnu ústavy, která by umožnila Vladimiru Putinovi znovu kandidovat na ruského prezidenta.
- 17. března
- Předseda Evropské rady Charles Michel oznámil záměr uzavřít vnější hranice Evropské unie na 30 dní.
- Evropská fotbalová federace UEFA ohlásila přeložení Mistrovství Evropy ve fotbale z června až července 2020 na červen až červenec 2021 z důvodu pandemie nového typu koronaviru.
- 18. března – Evropská vysílací unie ohlásila zrušení Eurovision Song Contest 2020 v nizozemském Rotterdamu z důvodu pandemie nového typu koronaviru.
- 21. března – Mezinárodní federace ledního hokeje zrušila kvůli probíhající pandemii 84. ročník Mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku.
- 22. března – Chorvatské hlavní město Záhřeb postihlo silné zemětřesení.
- 24. března – Kvůli probíhající pandemii koronaviru bylo odloženo konání letních olympijských her v Tokiu na rok 2021.
- 27. března – Severní Makedonie se stala 30. členem NATO.
- 6. dubna – Zvláštní trestní soud odsoudil k trestu 23 let vězení Miroslava Marčeka, který se přiznal k dvojnásobné vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové
- 8. dubna – Čína ukončuje karanténu města Wu-chanu.
- 16. dubna – Vladimir Putin oznámil, že vojenská přehlídka na Rudém náměstí plánovaná na 9. květen ke Dni vítězství se odkládá kvůli pandemii koronaviru.
- 20. dubna – Benjamin Netanjahu ze strany Likud a Binjamin Ganc z koalice Modrobílá uzavřeli dohodu o společné vládě s cílem ukončit politickou krizi a vyhnout se dalším předčasným volbám.
- 27. dubna – Čínská vláda zakázala plagiáty, napodobeniny, imitace a kopie designů zahraničních budov.
- 1. května – Po masakru v provincii Nové Skotsko byl v Kanadě zakázán prodej a používání útočných zbraní.
- 16. května – Eurovision: Europe Shine a Light
- 26. května – Kostarika jako první středoamerická země uzákonila stejnopohlavní manželství.
- 29. května – Epicentrum pandemie covidu-19 se přesunulo do států Latinské Ameriky. Brazílie zaznamenala za poslední dny nejvyšší přírůstky nakažených i obětí, výrazný postup epidemie hlásily i Mexiko, Peru a Chile.
- 30. května
- Z Floridy odstartovala raketa Falcon 9 s vesmírnou lodí Crew Dragon a dvěma astronauty.
- Protesty spojené s pondělním zabitím zatýkaného Afroameričana George Floyda policií ve městě Minneapolis v Minnesotě se rozšířily do dalších velkých měst USA. V Detroitu byl zabit jeden z protestujících neznámým střelcem z auta.
- 3. června – Z tepelné elektrárny v sibiřském Norilsku unikly do řeky Ambarnaja tisíce tun nafty. Prezident Vladimir Putin proto vyhlásil nouzový stav.
- 5. června – Jednotky věrné Vládě národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže dobyly město Tarhúna, čímž ukončily obléhání libyjského hlavního města Tripolis silami polního maršála Chalífy Haftara.
- 10. června – Švédsko ukončilo vyšetřování vraždy Olofa Palmeho. Hlavní podezřelý zemřel před dvaceti lety.
- 11. června – Ve slovenských Vrútkách došlo k útoku v jedné z tamních škol, kdy do školy vnikl bývalý žák, který nožem útočil na pracovníky i žáky školy. Na následky zranění zemřel jeden učitel, dalších pět lidí bylo zraněno.
- 14. června – V řadě evropských metropolí proběhly protesty spojené se smrtí George Floyda v americkém Minneapolisu.
- 16. června
- Severní Korea vyhodila do povětří budovu styčného úřadu obou korejských států v pohraničním městě Kesong zřízenou v roce 2018 s cílem zlepšit vztahy, která byla od ledna uzavřená kvůli pandemii covidu-19.
- Americký prezident Donald Trump podepsal po rozsáhlých protestech exekutivní příkaz k reformě amerických policejních sborů.
- 27. června – V zemích světa proběhl 24hodinový online Global Pride 2020 k 50. výročí prvního newyorského průvodu gay hrdosti. Kvůli pandemii covidu-19 bylo až 400 místních akcí zrušeno.
- 30. června – Čína přijala kritizovaný Hongkongský národní bezpečnostní zákon, který omezí autonomii města pod čínskou správou. Z důvodu bezpečností proto představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong oznámil, že odstupuje z postu lídra.
- 1. července
- Německo se ujalo Předsednictví EU
- V Rusku schválili v odloženém referendu změnu ústavy umožňujících prezidentu Vladimiru Putinovi další dvě volební období.
- 10. července – Bulharsko a Chorvatsko se připojili k mechanismu ERM II.
- 12. července – Ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku zvítězil dosavadní prezident Andrzej Duda.
- 18. července – Katedrálu svatého Petra a Pavla v Nantes zasáhl požár, jehož pravděpodobnou příčinou bylo žhářství.
- 1. srpna – Ve Spojených arabských emirátech byl spuštěn první blok jaderné elektrárny na území Arabského světa, Baráka.
- 4. srpna – Při výbuchu v bejrútském přístavu byla poničena značná část města, zemřely desítky lidí a tisíce byly zraněny.
- 7. srpna – Mauricius vyhlásil environmentální stav nouze kvůli ropné skvrně unikající z japonské nákladní lodi Wakashio, která nedaleko uvízla 25. července.
- 9. srpna – V Bělorusku proběhly prezidentské volby. Podle výsledků vyhrál obhajující Alexandr Lukašenko, v zemi poté propukly protesty, násilně potlačované policií.
- 18. srpna – V Mali došlo k vojenskému převratu. Prezident Ibrahim Boubacar Keïta byl přinucen vzdát se svého úřadu.
- 20. srpna – Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj upadl do kómatu po náhlé nevolnosti během letu ze Sibiře do Moskvy, podle zjištění německých lékařů byl otráven.
- 24. srpna – Ve wisconsinském městě Kenosha propukly nepokoje po nedělní střelbě policisty do zad Afroameričana Jacoba Blakea.
- 26. srpna – Světová zdravotnická organizace oznámila, že dětská obrna byla v Africe zcela vymýcena.
- 27. srpna – Pachatel 51 vražd při útoku na mešity v Christchurchi byl odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
- 3. září – Specializovaný trestní soud v Pezinku nepravomocně osvobodil Mariana Kočnera obviněného z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka.
- 10. září – Uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos byl ve středu zničen požárem, založeným pravděpodobně úmyslně samotnými běženci. Ti se volně rozutekli po ostrově, kdy nyní hrozí epidemie covidu-19, protože u několika desítek obyvatel tábora byla nemoc pozitivně diagnostikována.
- 11. září
- Americký prezident Donald Trump oznámil dohodu o normalizaci zahraničních vztahů Izraele a Bahrajnu.
- Lesní požáry v americkém státě Oregon si vyžádaly evakuaci půl milionu osob. Při požárech na západním pobřeží zemřelo 17 lidí a stovky domů byly spáleny.
- 15. září – Zástupci Spojených arabských emirátů a Bahrajnu podepsali v Bílém domě ve Washingtonu dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem.
- 16. září – Jošihide Suga byl zvolen novým premiérem Japonska.
- 23. září
- Běloruský politik Alexandr Lukašenko složil prezidentskou přísahu a postoupil do svého 6. funkčního období.
- Nejméně 400 kulohlavců uvázlo na západním pobřeží Tasmánie. Záchranářům se podařilo zachránit 50 velryb.
- 27. září – Arménie a Arcach vyhlásily kvůli probíhajícím střetům mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojenskými jednotkami v oblasti Náhorního Karabachu všeobecnou mobilizaci a stanné právo. Ázerbájdžán vyhlásil mobilizaci částečnou.
- 1. října – Slovenská vláda vyhlásila nouzový stav.
- 2. října
- Americký prezident Donald Trump a jeho manželka Melania byli pozitivně testováni na onemocnění covid-19. Prezident byl z preventivních důvodů hospitalizován.
- V ruském Nižním Novgorodě se upálila na protest novinářka Irina Slavinová, a to den po policejní razii v souvislosti s opozičním hnutím Otevřené Rusko.
- Evropská unie schválila sankce vůči 40 běloruským funkcionářům odpovědným za manipulace s volbami a násilnosti při potlačování demonstrací.
- 3. října – U břehů Kamčatky došlo k ekologické havárii, moře a pláže byly znečištěny ropnými produkty a fenoly.
- 4. října – Obyvatelé Nové Kaledonie v referendu odmítli nezávislost na Francii.
- 6. října – Po protestech, které následovaly po nedělních parlamentních volbách, označila Ústřední volební komise Kyrgyzstánu výsledky hlasování za neplatné.
- 7. října – Rusko vydalo zatykač na vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou.
- 9. října – Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov přijal rezignaci premiéra Kubatbeka Boronova a rozpustil vládu.
- 10. října
- V Pchjongjangu se uskutečnila velká vojenská přehlídka k 75. výročí vládnoucí strany KLDR.
- Běloruský politik Alexandr Lukašenko navštívil ve vězení některé opoziční představitele včetně prezidentského kandidáta Viktara Babaryky a diskutoval s nimi o změnách ústavy.
- 12. října – Podle předběžných výsledků zvítězil v prezidentských volbách v Tádžikistánu dosavadní prezident Emómalí-ji Rahmón.
- 15. října – Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podal rezignaci.
- 16. října – Útočník na předměstí Paříže uřízl hlavu středoškolskému učiteli dějepisu, který žákům při vyučování ukazoval karikatury muslimského proroka Mohameda.
- 17. října
- Novozélandská strana práce premiérky Jacindy Ardernové zvítězila v parlamentních volbách.
- Slovenští hooligans zaútočili na úřad vlády během protestů proti vládním opatřením proti šíření koronaviru.
- 18. října – Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z porušování sobotního příměří v bojích o Náhorní Karabach.
- 20. října – Izrael uzavřel řadu smluv se Spojenými arabskými emiráty, mezi nimi dohodu o bezvízovém styku, první dohodu svého druhu s arabským státem.
- 22. října – Saad Harírí byl jmenován libanonským premiérem.
- 24. října – Súdán a Izrael se dohodly na normalizaci vzájemných vztahů.
- 25. října
- Kvůli zhoršené situaci ohledně covidu-19 schválila španělská vláda vyhlášení nouzového stavu na celém území s výjimkou Kanárských ostrovů a zákaz nočního vycházení.
- Prezidentské a parlamentní volby na Seychelách vyhrála opozice vedená Wavelem Ramkalawanem. Vládní United Party přišla o moc drženou nepřetržitě od roku 1977.
- 26. října
- Amy Coneyová Barrettová byla potvrzena jako soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států amerických.
- Pátým dnem pokračují v Polsku masové protesty proti zákazu interrupcí z důvodu poškození plodu.
- Začalo platit humanitární příměří v bojích o Náhorní Karabach dohodnuté mezi Arménií a Ázerbájdžánem za asistence USA, které bylo vzápětí porušeno všemi stranami konfliktu.
- Na výzvu opozice proběhla v Bělorusku celonárodní stávka na protest proti Alexandru Lukašenkovi, některé velké průmyslové podniky se nezapojily.
- 29. října – Ve francouzském Nice došlo k teroristickému útoku na věřící v místní bazilice. Tři lidé zemřeli a několik dalších bylo zraněno. Policie pachatele postřelila a zadržela. Podle starosty města byl útočníkem islamista.
- 30. října
- Silné zemětřesení provázené vlnou tsunami v Egejském moři způsobilo rozsáhlé škody v turecké provincii İzmir a na řeckém ostrově Samos.
- Novozélanďané v referendu schválili eutanazii a odmítli legalizaci rekreačního užívání marihuany.
- 1. listopadu – Filipíny zasáhl tajfun Goni, který si vyžádal několik mrtvých.
- 2. listopadu
- První kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrála proevropská politička Maia Sanduová, do 2. kola s ní postoupil dosavadní proruský prezident Igor Dodon.
- V centru Vídně došlo ke střelnému útoku s následkem několika úmrtí, včetně útočníka, a dalších zranění.
- V Kábulské univerzitě v Kábulu došlo ke střelbě. Zemřelo 35 lidí a 50 jich bylo zraněno.
- 3. listopadu – Ve Spojených státech amerických končí prezidentské volby. Stávající republikánský prezident Donald Trump čelí demokratickému vyzyvateli Joe Bidenovi. Kvůli probíhající pandemii nezvykle vysoké procento voličů odvolilo v předstihu korespondenčně. Volební účast byla nejvyšší od roku 1900, což značně prodloužilo dobu sčítání hlasů a odložilo vyhlášení celkových výsledků.
- 4. listopadu
- Etiopský premiér Abiy Ahmed vyhlásil výjimečný stav v provincii Tigraj na severu země a obvinil představitele TPLF z útoku na federální síly.
- Obyvatelé amerického státu Mississippi schválili v referendu novou podobu státní vlajky.
- Voliči v americkém státě Oregon schválili dekriminalizaci držení tvrdých drog.
- 5. listopadu – Kosovský prezident Hashim Thaçi rezignoval, byl zatčen a předán Kosovskému tribunálu v Haagu.
- 7. listopadu – Média a agentury Fox News, CNN, AP či BBC po 5 dnech sčítání hlasů označily za vítěze prezidentských voleb Joea Bidena. Republikáni zopakovali záměr napadnout hlasování u soudu.
- 8. listopadu
- Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev oznámil dobytí Šuši, druhého největšího města v Náhorním Karabachu ležícího na strategické silnici spojující region s Arménií. Arménské síly tvrdily, že se o město stále bojuje.
- Mezi 5. a 8. listopadem zmasakrovali islámští radikálové v mosambické provincii Cabo Delgado více než 50 lidí.
- 9. listopadu
- Peruánský parlament odvolal z funkce prezidenta Martína Vizcarru. Jeho pravomoci převzal předseda kongresu Manuel Merino.
- Voják základní služby Anton Makarov zastřelil na vojenském letišti ve Voroněži čtyři lidi.
- 10. listopadu
- Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Arménie a Ázerbájdžán dosáhly dohody o ukončení konfliktu v Náhorním Karabachu.
- Kolona ruských mírotvůrců vyrazila z arménského Gorisu dohlédnout na zastavení bojů v Náhorním Karabachu.
- 12. listopadu – V Tiránském průlivu se zřítil vrtulník UH-60 Black Hawk patřící pozorovatelské misi MFO. Nehodu nepřežilo 7 lidí včetně české rotmistryně Michaely Tiché.
- 14. listopadu – Afghánistán a pákistánskou provincii Balúčistán zasáhlo zemětřesení o síle 6,2 stupně.
- 15. listopadu – Povstalci z etiopské provincie Tigraj zaútočili raketami na Asmaru, hlavní město sousední Eritreje.
- 16. listopadu
- V prezidentských volbách v Moldavsku zvítězila proevropská kandidátka a bývalá moldavská premiérka Maia Sanduová, která porazila dosavadního proruského prezidenta Igora Dodona.
- Raketa Falcon 9 Full Thrust vynesla k ISS pilotovaný modul Crew Dragon.
- Novým peruánským prezidentem byl během prohlubující se politické krize zvolen Francisco Sagasti.
- 17. listopadu – Evropská raketa Vega havarovala díky lidské chybě během startu a přitom byla zničena družice TARANIS, na jejíž palubě byla instalována řada unikátních přístrojů z produkce českých vědeckých institucí.
- 18. listopadu – Americká FAA povolila opětovný provoz letounu Boeing 737 MAX.
- 20. listopadu
- Národní vědecká nadace oznámila ukončení provozu radioteleskopu na portorické Observatoři Arecibo.
- Přepočet hlasů v prezidentských volbách ve státě Georgie potvrdil vítězství Joea Bidena.
- 24. listopadu – Čínská raketa Dlouhý pochod vynesla lunární sondu Čchang-e 5.
- 25. listopadu – Zpravodajská agentura TASS informovala o rozbití teroristické buňky Islámského státu ruskou agenturou FSB. Buňka plánovala teroristické útoky v Moskvě.
- 27. listopadu – Při atentátu poblíž Teheránu byl zabit Mohsen Fachrízádeh, jaderný fyzik a šéf iránského jaderného programu.
- 30. listopadu – Britská vláda oznámila z bezpečnostních důvodů zákaz požívání komponentů od čínské společnosti Huawei při budování 5G sítí od září 2021. Zařízení zabudovaná před tímto datem mají byt odstraněna do konce roku 2027.
- 1. prosince
- Čínská lunární sonda Čchang-e 5 přistála v Oceánu bouří na přivrácené straně Měsíce, kde odebere horninové vzorky.
- Poškozený radioteleskop Observatoře Arecibo v Portoriku se definitivně zhroutil. Šlo o druhý největší jednoaparátový radioteleskop na světě, známý mimo jiné z filmů Zlaté oko a Kontakt.
- Policie v ruské Kazani zadržela muže, o němž se domnívá, že v letech 2010 až 2011 zavraždil v Povolží a na Urale nejméně 20 důchodkyň. Média pachateli přezdívala „Povolžský maniak“. Zadržený se údajně k vraždám přiznal.
- Arizona a Wisconsin potvrdily volební vítězství Joa Bidena. Republikánský ministr spravedlnosti William Barr prohlásil, že nebyly odhaleny žádné volební manipulace, které by mohly změnit volební výsledek.
- 2. prosince – Na australském ostrově Fraser se ani po 6 týdnech nedařilo dostat pod kontrolu rozsáhlý požár, ohrožující vzácnou faunu a flóru, kvůli níž byl ostrov zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.
- 3. prosince – Bangladéšská vláda začala přesídlovat z přeplněných uprchlických táborů více než 1 600 příslušníků rohinské menšiny na zaplavovaný ostrov Thengar Čár. Organizace pro lidská práva to kritizují, protože ostrov je často zaplavován vodou a je nevhodný pro trvalé osídlení.
- 5. prosince
- 6. prosince
- Ve venezuelských parlamentních volbách zvítězila vládní aliance prezidenta Nicoláse Madura. Řada zemí včetně Evropské unie volby neuznala.
- V rumunských parlamentních volbách zvítězila opoziční sociálně demokratická strana, vládnoucí Národně liberální strana premiéra Ludovica Orbana skončila druhá.
- Vrah Samuela Patyho byl pohřben v Čečensku.
- 8. prosince – Ve Spojeném království začalo očkování vakcínou vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech.
- 9. prosince
- Texas s podporou dalších 17 států a Donalda Trumpa podal stížnost k Nejvyššímu soudu na průběh voleb ve státech Georgie, Michigan, Pensylvánie a Wisconsin.
- Vyšetřovací komise australského parlamentu nařídila těžařské společnosti Rio Tinto zrekonstruovat zničený jeskynní systém v Hamersleyově pohoří, který byl posvátným místem australských domorodců.
- 10. prosince – Maroko a Izrael normalizovaly vzájemné vztahy. Spojené státy na oplátku uznaly marockou suverenitu nad Západní Saharou.
- 12. prosince
- Byla porušena dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem o příměří ve válce v Náhorním Karabachu. Arménie z porušení viní Ázerbájdžán.
- V Íránu byl popraven opoziční novinář a aktivista Rúholláh Zam.
- Americký nejvyšší soud zamítl Trumpem podporovanou žalobu Texasu na průběh prezidentských voleb ve státech Georgie, Michigan, Pensylvánie a Wisconsin.
- 14. prosince – V Argentině a Chile bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce.
- 16. prosince – Čínská sonda Čchang-e 5 dopravila na Zemi vzorky měsíčních hornin.
- 18. prosince – Z kosmodromu Vostočnyj odstartoval Sojuz 2.1b, v prvním čistě komerčním startu vynesl na nízkou oběžnou dráhu 36 satelitů komunikační sítě OneWeb.
- 21. prosince
- 22. prosince – Z čínského kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan odstartovala raketa Dlouhý pochod 8 a na oběžnou dráhu Země vynesla 5 satelitů.
- 24. prosince – Spojené království a Evropská unie dosáhly dohody o pobrexitovém uspořádání.
- 25. prosince – Několik domů bylo zničeno a nejméně tři lidé byli zraněni při výbuchu bomby v karavanu v centru Nashville, hlavního města státu Tennessee.
- 26. prosince – FSB rozbila buňku Islámského státu v Dagestánu a překazila tak plánovaný teroristický útok.
- 27. prosince – Čína snížila hranici trestní odpovědnosti ze 14 na 12 let.
- 29. prosince – Nedaleko města Petrinja došlo k zemětřesení o síle 6,4 stupně na Richterově stupnici.
- 30. prosince
- Spojené království schválilo vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2 od firmy AstraZeneca.
- Při útoku na letišti v jemenském Adenu zahynulo 25 lidí a 110 jich bylo zraněno.
- 31. prosince – Světová zdravotnická organizace schválila vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2 od společností Pfizer a BioNTech pro nouzové použití.
Úmrtí
Česko
- 2. ledna – Bohumír Kolář, pedagog, publicista a kulturní činitel (* 10. listopadu 1932)
- 5. ledna – Čestmír Hofhanzl, politik a biolog (* 9. října 1941)
- 8. ledna
- Zdeněk Nikodým, hokejista (* 2. října 1926)
- Roman Matoušek, plochodrážní závodník (* 23. května 1964)
- 9. ledna
- Milan Balabán, politik a projektant (* 3. června 1944)
- Petar Introvič, bluesový zpěvák, harmonikář, kytarista a skladatel, spoluzakladatel skupiny Bluesberry (* 14. června 1951)
- 11. ledna – Jan Plovajko, plukovník, válečný veterán druhé světové války (* 5. února 1922)
- 14. ledna
- Naděžda Kniplová, operní pěvkyně–sopranistka (* 18. dubna 1932)
- Josef Čermák, literární historik, editor a překladatel (* 18. května 1928)
- 16. ledna – Madla Vaculíková, spisovatelka (* 25. listopadu 1925)
- 17. ledna – Jolanda, kartářka a věštkyně (* 29. března 1964)
- 18. ledna
- Adolf Jílek, politik (* 19. března 1949)
- Petr Pokorný, evangelický teolog, filozof, biblista-novozákoník, historik a vysokoškolský pedagog (* 21. dubna 1933)
- 19. ledna – Hana Ezrová, československá hráčka basketbalu (* 26. března 1927)
- 20. ledna – Jaroslav Kubera, politik (* 16. února 1947)
- 25. ledna – Otakar Mareček, veslař, reprezentant a olympionik (* 14. června 1943)
- 27. ledna – Jiří Zahradník, entomolog, fotograf a hudebník (* 12. srpna 1928)
- 30. ledna
- Luboš Dobrovský, novinář a politik (* 3. února 1932)
- Staša Fleischmannová, fotografka a autorka vzpomínkové literatury (* 24. září 1919)
- Milan Nestrojil, farmaceut a výtvarník (* 16. listopadu 1947)
- 31. ledna
- Miloslav Penner, fotbalový obránce (* 5. září 1972)
- Zdeněk Hanka, spisovatel, pohotovostní specialista a profesionální instruktor (* 20. ledna 1956)
- 6. února – Jiřina Kubíková, husitská farářka, katechetka a teoložka (* 8. února 1930)
- 8. února – Erazim Kohák, filozof a publicista (* 21. května 1933)
- 9. února – Emil Škrabiš, politik a zemědělský inženýr (* 1. září 1939)
- 13. února
- Karel Neffe, veslař a olympionik (* 6. července 1948)
- Miloš Stehlík, historik umění a vysokoškolský pedagog (* 14. listopadu 1923)
- 18. února – Lidmila Vášová, představitelka české bibliopedagogiky, bibliopsychologie a knihovnictví (* 31. prosince 1939)
- 20. února – Jaroslav Šíma, hokejista (* 22. ledna 1944)
- 21. února – Stanislav Dvorský, básník a teoretik (* 14. července 1940)
- 27. února – Ivan Vojtěch, hudební vědec (* 27. listopadu 1928)
- 1. března – Jan Vyčítal, zpěvák a textař (* 8. března 1942)
- 4. března – Mirek Kovářík, divadelník, kulturní publicista, redaktor, herec, moderátor a vysokoškolský pedagog (* 15. srpna 1934)
- 10. března – Eva Broklová, historička (* 6. března 1939)
- 11. března – Zdeněk Karel Slabý, spisovatel, publicista, kritik a překladatel (* 9. června 1930)
- 13. března
- Dana Zátopková, atletka a olympijská vítězka v hodu oštěpem (* 19. září 1922)
- Arnošt Herman, právník a spisovatel (* 2. května 1932)
- 14. března – Eva Pilarová, zpěvačka (* 9. srpna 1939)
- 15. března – František Budín, konferenciér a komik (* 19. července 1924)
- 16. března – Vratislav Slezák, germanista, polonista a literární překladatel z němčiny (* 29. února 1932)
- 20. března – Vladimír Zábrodský, československý hokejista a tenista (* 7. března 1923)
- 26. března – Zdeněk Hess, herec (* 8. prosince 1940)
- 31. března – Otakar Leiský, zoolog a spoluzakladatel (* 25. listopadu 1925)
- 1. dubna – Jiřina Medková, historička umění (* 27. prosince 1921)
- 2. dubna – Zdeněk Přikryl, sochař (* 4. července 1928)
- 6. dubna
- Tereza Spencerová, novinářka, publicistka a trans aktivistka (* 3. ledna 1965)
- Danuše Táborská, anestezioložka a zakladatelka zakladatelka první anesteziologicko-resuscitační kliniky v Československu (* 22. prosince 1928)
- Miloš Vacín, fotbalista (* 8. září 1940)
- 7. dubna – Jan Křen, historik (* 22. srpna 1930)
- 8. dubna
- Jaroslava Brychtová, malířka, sochařka a sklářská výtvarnice (* 18. července 1924)
- Luďa Klusáková, historička (* 21. září 1950)
- 9. dubna – Zdeněk Jičínský, právník a politik (* 26. února 1929)
- 15. dubna – Jaroslav Pazdera, fotbalový útočník (* 27. června 1962)
- 16. dubna
- Gene Deitch, americký režisér a producent animovaných filmů (* 8. srpna 1924)
- Dušan Vančura, zpěvák, kontrabasista, textař, hudební aranžér a překladatel (* 9. prosince 1937)
- 23. dubna – Heda Čechová, rozhlasová a televizní hlasatelka (* 17. července 1928)
- 28. dubna – Ladislav Hejdánek, filosof, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK (* 10. května 1927)
- 6. května – Karel Weinlich, rozhlasový režisér (* 6. dubna 1930)
- 7. května – Bedřich Housa, autor a rytec (* 12. dubna 1926)
- 10. května – Anna Gavendová, orientační běžkyně (* 4. července 1946)
- 11. května
- Peter Nemšovský, atlet (* 6. ledna 1943)
- Čestmír Řanda mladší, herec, scénograf, producent a výtvarník (* 15. května 1959)
- Miloslav Stingl, cestovatel, etnograf a spisovatel (* 19. prosince 1930)
- 12. května – Radim Novák, fotbalista (* 2. dubna 1978)
- 21. května – Miroslava Hlaváčková, historička umění a kurátorka (* 8. května 1942)
- 24. května – Zdena Tominová, spisovatelka a představitelka disentu v ČSSR (* 7. února 1941)
- 28. května – Jaroslav Švach, fotbalový obránce a záložník (* 3. ledna 1973)
- 1. června
- Milan Černohouz, zpěvák a podnikatel (* 20. dubna 1943)
- Josef Smolka, volejbalista (* 22. března 1939)
- 4. června – Jaroslav Janoš, fotbalový trenér (* 2. září 1946)
- 5. června – Jiří Hanák, novinář (* 27. února 1938)
- 13. června – Miroslav "Majsner" Švanda, bezdomovec
- 16. června – Roman Kubička, malíř (* 25. prosince 1947)
- 17. června – Petr Král, básník (* 4. září 1941)
- 23. června – Martin Schulz, novinář (* 10. června 1954)
- 25. června – Radovan Procházka, politický vězeň a zpravodajský důstojník (* 11. května 1927)
- 2. července – Jiří T. Kotalík, historik architektury (* 14. února 1951)
- 10. července
- Miloš Jakeš, politik, bývalý generální tajemník ÚV KSČ (* 12. srpna 1922)
- Svatopluk Matyáš, herec (* 18. října 1929)
- 14. července – Jindřich Kabát, psycholog a politik (* 24. dubna 1953)
- 22. července – Miloš Nesvadba, herec, spisovatel, ilustrátor a výtvarník (* 17. dubna 1925)
- 24. července – Ondřej Buchtela, hokejový obránce (* 8. listopadu 1999)
- 25. července – Božena Böhmová, herečka (* 22. února 1925)
- 27. července – Jan Skopeček, herec a dramatik (* 19. září 1925)
- 7. srpna – Tomáš Grulich, politik (* 14. ledna 1951)
- 16. srpna – Ladislav Jirků, politik a vysokoškolský učitel (* 4. června 1946)
- 17. srpna – Stanislav Kadečka, právník (* 1. října 1975)
- 19. srpna – Oldřich Čech, ortoped (* 19. července 1928)
- 30. srpna – Marián Huťka, fotbalista (* 28. ledna 1943)
- 31. srpna – Miloš Říha, hokejový trenér (* 6. prosince 1958)
- 2. září
- Jiřina Fikejzová, textařka a sportovkyně (* 13. dubna 1927)
- František Vaněk, hokejista (* 3. prosince 1931)
- 3. září – Karel Knesl, fotbalista (* 8. dubna 1942)
- 4. září – Bohumír Roedl (starší), historik a iberoamerikanista (* 23. března 1929)
- 5. září – Jiří Menzel, oscarový režisér a herec (* 23. února 1938)
- 7. září – Jiřina Prekopová, dětská psycholožka (* 14. října 1929)
- 14. září – Břetislav Enge, automobilový závodník (* 3. března 1950)
- 17. září – Luboš Perek, astronom (* 26. července 1919)
- 2. října – Martin Havelka, herec (* 10. července 1958)
- 3. října – Karel Fiala, herec a operní pěvec (* 3. srpna 1925)
- 19. října – Jana Andresíková, herečka (* 2. dubna 1941)
- 20. října – Zdeněk Dolanský, herec (* 4. ledna 1952)
- 31. října – Rudolf Zahradník, fyzikální chemik (* 20. října 1928)
- 2. listopadu – Jan Bouzek, archeolog (* 17. února 1935)
- 24. listopadu – Kamila Moučková, televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka (* 8. dubna 1928)
- 1. prosince – Jarmila Halbrštátová, válečná veteránka (* 7. dubna 1924)
- 4. prosince
- Marie Rút Křížková, básnířka, literární historička a mluvčí Charty 77 (* 15. června 1936)
- Antonín Jaroslav Liehm, novinář, spisovatel a filmový kritik (* 2. března 1924)
- 7. prosince – Vadim Petrov, hudební skladatel, klavírista a pedagog (* 24. května 1932)
- 14. prosince
- Evdokie Havlíčková, válečná veteránka (* 1926)
- Pavel Kamas, operní pěvec a pedagog (* 7. prosince 1947)
- 15. prosince – Václav Kuchynka, válečný veterán, generál (* 13. září 1925)
- 18. prosince – Jiří Hálek, herec (* 10. září 1930)
- 20. prosince – Svatopluk Karásek, písničkář a evangelický duchovní, signatář Charty 77 (* 18. října 1942)
- 21. prosince – Karel Vachek, režisér a pedagog FAMU (* 4. srpna 1940)
- 27. prosince – Ladislav Mrkvička, herec (* 2. února 1939)
Svět
- 3. ledna – Kásim Sulejmání, íránský generálmajor, velitel jednotek Quds (* 11. března 1957)
- 5. ledna
- Anri Džergenija, abchazský premiér (* 8. srpna 1941)
- Antoni Morell, andorrský spisovatel (* 14. prosince 1941)
- Hans Tilkowski, německý fotbalista (* 12. července 1935)
- 6. ledna – Wilfried F. Schoeller, německý spisovatel, literární kritik (* 3. července 1941)
- 7. ledna – Neil Peart, kanadský bubeník a skladatel (* 12. září 1952)
- 8. ledna – Maria del Pilar, vévodkyně z Badajozu, španělská infantka (* 30. července 1936)
- 9. ledna – Ivan Passer, česko-americký filmový scenárista a režisér (* 10. července 1933)
- 10. ledna
- Kábús bin Saíd, sultán Ománu (* 18. listopadu 1940)
- Wolfgang Dauner, německý jazzový klavírista (* 30. prosince 1935)
- 12. ledna – Roger Scruton, britský filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník (* 27. února 1944)
- 17. ledna
- Pietro Anastasi, italský fotbalista (* 7. dubna 1948)
- Derek Fowlds, britský herec (* 2. září 1937)
- 19. ledna – Jimmy Heath, americký saxofonista (* 25. října 1926)
- 21. ledna – Terry Jones, britský komik a režisér (* 1. února 1942)
- 24. ledna – Rob Rensenbrink, nizozemský fotbalista (* 3. července 1947)
- 26. ledna
- Kobe Bryant, americký basketbalista (* 23. srpna 1978)
- Louis Nirenberg, kanadsko-americký matematik (* 28. února 1925)
- 28. ledna – Dyanne Thorne, americká herečka (* 14. října 1936)
- 2. února – Ivan Král, česko-americký hudebník (* 12. května 1948)
- 3. února – George Steiner, francouzsko-americký literární teoretik a spisovatel (* 23. dubna 1929)
- 5. února
- Stanley Cohen, americký biochemik a biolog, nositel Nobelovy ceny (* 17. listopadu 1922)
- Kirk Douglas, americký herec (* 9. prosince 1916)
- 7. února – Li Wen-liang, čínský oftalmolog (* 12. října 1986)
- 12. února
- Geert Hofstede, holandský sociolog (* 2. října 1928)
- Rádžendra Pačaurí, indický inženýr, šéf Mezivládního panelu pro změny klimatu (* 20. srpna 1940)
- 14. února – Lynn Cohen, americká herečka (* 10. srpna 1933)
- 16. února – Harry Gregg, severoirský fotbalový brankáře (* 27. října 1932)
- 17. února – Vladimír Svitek, slovenský hokejista a československý reprezentant (* 19. října 1962)
- 18. února
- José F. Bonaparte, argentinský paleontolog (* 14. června 1928)
- Flavio Bucci, italský herec (* 25. května 1947)
- 22. února – Kiki Dimula, řecká básnířka (* 6. června 1931)
- 24. února – Katherine Johnsonová, americká matematička (* 26. srpna 1918)
- 25. února
- Mario Bunge, argentinský filozof, fyzik a profesor (* 21. srpna 1919)
- Husní Mubárak, egyptský prezident (* 4. května 1928)
- 28. února – Freeman Dyson, britský teoretický fyzik a matematik (* 15. prosince 1923)
- 1. března – Jack Welch, americký manažer a chemický inženýr (* 19. listopadu 1935)
- 4. března – Javier Pérez de Cuéllar, peruánský politik, spisovatel a generální tajemník OSN (* 19. ledna 1920)
- 6. března
- Henri Richard, kanadský hokejista (* 29. února 1936)
- McCoy Tyner, americký jazzový pianista (* 11. prosince 1938)
- 8. března – Max von Sydow, švédský herec (* 19. dubna 1929)
- 9. března – Anton Coppola, americký dirigent a hudební skladatel (* 21. března 1917)
- 12. března
- Wolfgang Hofmann, německý zápasník – judista (* 30. března 1941)
- Tonie Marshall, francouzsko-americká filmová herečka, režisérka a scenáristka (* 29. listopadu 1951)
- 14. března – Genesis P-Orridge, anglický hudebník a básník (* 22. února 1950)
- 17. března – Betty Williamsová, britská mírová aktivistka, nositelka Nobelovy ceny (* 22. května 1943)
- 18. března – Alfred Worden, americký vojenský letec a kosmonaut z projektu Apollo (* 7. února 1932)
- 20. března – Kenny Rogers, americký zpěvák, kytarista, klavírista, fotograf, herec a producent (* 21. srpna 1938)
- 22. března – Ciprian Foias, rumunský matematik (* 20. července 1933)
- 23. března – Lucia Bosè, italská herečka (* 28. ledna 1931)
- 24. března
- Manu Dibango, kamerunský zpěvák, saxofonista a hráč na vibrafon (* 12. prosince 1933)
- Albert Uderzo, francouzský kreslíř a ilustrátor (* 25. dubna 1927)
- 26. března
- Michel Hidalgo, francouzský fotbalista a fotbalový trenér (* 22. března 1933)
- Michael Sorkin, americký architekt, urbanista, spisovatel a akademik (* 2. srpna 1948)
- 29. března
- Philip Warren Anderson, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 13. prosince 1923)
- Jurij Vasiljevič Bondarev, ruský sovětský spisovatel (* 15. března 1924)
- José Luis Capón, španělský fotbalový obránce a reprezentant (* 6. února 1948)
- Tomas Oneborg, švédský fotograf (* 28. března 1958)
- Krzysztof Penderecki, polský hudební skladatel (* 23. listopadu 1933)
- 30. března
- Manolis Glezos, řecký politik a publicista (* 7. září 1922)
- Bill Withers, americký soulový zpěvák, kytarista a klavírista (* 4. července 1938)
- 31. března
- Eva Krížiková, slovenská herečka (* 15. července 1934)
- Wallace Roney, americký jazzový trumpetista (* 25. května 1960)
- 1. dubna
- Cristina, americká zpěvačka (* 2. ledna 1959)
- Ellis Marsalis, americký jazzový klavírista a hudební pedagog (* 14. listopadu 1934)
- Bucky Pizzarelli, americký jazzový kytarista (* 9. ledna 1926)
- Floris Michael Neusüss, německý fotograf (* 3. března 1937)
- 4. dubna – Luis Eduardo Aute, španělský zpěvák a kytarista (* 13. září 1943)
- 5. dubna
- Honor Blackmanová, anglická herečka (* 22. srpna 1925)
- Jiří Kotas, český politik a podnikatel (* 7. června 1952)
- Pentti Linkola, radikální finský environmentalista (* 7. prosince 1932)
- Mahmúd Džibríl, libyjský politik (* 28. května 1952)
- Margaret Burbidgeová, americká astrofyzička (* 12. srpna 1919)
- 7. dubna
- Donato Sabia, italský atlet (* 11. září 1963)
- Hal Willner, americký hudební producent (* 6. dubna 1956)
- 11. dubna
- John Horton Conway, britský matematik (* 26. prosince 1937)
- Justus Dahinden, švýcarský architekt (* 18. května 1925)
- 12. dubna
- Peter Bonetti, anglický fotbalový brankář (* 27. září 1941)
- Stirling Moss, britský pilot Formule 1 (* 17. září 1929)
- 14. dubna – Markus Raetz, švýcarský malíř, sochař a fotograf (* 6. června 1941)
- 15. dubna
- Joe Brown, britský horolezec (* 26. září 1930)
- Rubem Fonseca, brazilský spisovatel (* 11. května 1925)
- Lee Konitz, americký jazzový altsaxofonista a skladatel (* 13. října 1927)
- 16. dubna – Luis Sepúlveda, chilský spisovatel, režisér, novinář a politik (* 4. října 1949)
- 17. dubna
- Henry Grimes, americký jazzový kontrabasista a skladatel (* 3. listopadu 1935)
- Norman Hunter, anglický fotbalista (* 29. října 1943)
- 21. dubna – Florian Schneider, německý hráč na syntezátory a skladatel (* 7. dubna 1947)
- 22. dubna – Hartwig Gauder, německý atlet-chodec (* 10. listopadu 1954)
- 24. dubna – Hamilton Bohannon, americký perkusionista (* 7. března 1942)
- 25. dubna
- Per Olov Enquist, švédský spisovatel (* 23. září 1934)
- James B. Adams, americký prokurátor a prozatímní ředitel FBI (* 21. prosince 1926)
- Gunnar Seijbold, švédský nezávislý novinářský fotograf a hudebník (* 25. ledna 1955)
- 29. dubna
- Irrfan Khan, indický herec (* 7. ledna 1967)
- Jānis Lūsis, sovětský atlet lotyšské národnosti, olympijský vítěz v hodu oštěpem (* 19. května 1939)
- Maj Sjöwallová, švédská spisovatelka a překladatelka (* 25. září 1935)
- 4. května – Michael McClure, americký básník a dramatik (* 20. října 1932)
- 6. května – Brian Howe, britský rockový zpěvák a skladatel (* 22. července 1953)
- 9. května – Little Richard, americký zpěvák, skladatel a pianista (* 5. prosince 1932)
- 12. května
- Astrid Kirchherrová, německá fotografka a designérka (* 20. května 1938)
- Michel Piccoli, francouzský herec a filmový režisér (* 27. prosince 1925)
- 13. května – Rolf Hochhuth, německý spisovatel (* 1. dubna 1931)
- 17. května – Lucky Peterson, americký zpěvák, kytarista a klávesista (* 13. prosince 1964)
- 21. května
- Alexandr Gerasimov, ruský hokejový útočník (* 19. března 1959)
- Oliver E. Williamson, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 27. září 1932)
- 22. května – Mory Kanté, guinejský zpěvák a hráč na koru (* 29. března 1950)
- 24. května – Jimmy Cobb, americký jazzový bubeník (* 20. ledna 1929)
- 26. května – Prahlad Džani, indický Sádhu (* 13. srpna 1929)
- 28. května
- Bob Kulick, americký rockový kytarista (* 28. ledna 1951)
- Lennie Niehaus, americký saxofonista (* 11. června 1929)
- 29. května
- Alfred Kolleritsch, rakouský spisovatel a básník (* 16. února 1931)
- Jerzy Pilch, polský spisovatel, publicista a scenárista (* 10. srpna 1952)
- 30. května
- Bobby Morrow, americký sprinter, olympijský vítěz (* 15. října 1935)
- Elsa Dorfman, americká portrétní fotografka (* 26. dubna 1937)
- 31. května
- Christo, bulharsko-americký umělec (* 13. června 1935)
- Bob Northern, americký jazzový hráč na lesní roh (* 21. května 1934)
- 1. června
- Roberto Peccei, italský fyzik (* 6. ledna 1942)
- Myroslav Skoryk, ukrajinský hudební skladatel, pedagog a hudební vědec (* 13. července 1938)
- 2. června – Carlo Ubbiali, italský motocyklový závodník (* 22. září 1929)
- 8. června
- Tony Dunne, irský fotbalista (* 24. července 1941)
- Pierre Nkurunziza, prezident Burundi (* 18. prosince 1963)
- 9. června
- Paul Chapman, velšský rockový kytarista (* 9. června 1954)
- Jean-Philippe Reverdot, francouzský fotograf (* 3. října 1952)
- 14. června – Keith Tippett, britský jazzový pianista a skladatel (* 25. srpna 1947)
- 14. června – Eva Kristínová, slovenská herečka (* 5. srpna 1928)
- 17. června – György Kárpáti, maďarský vodní pólista (* 23. června 1935)
- 18. června
- Tibor Benedek, maďarský vodní pólista (* 12. července 1972)
- Arturo Chaires, mexický fotbalista (* 14. března 1937)
- Sergej Nikitič Chruščov, rusko-americký historik, syn sovětského vůdce Nikity Chruščova (* 2. července 1935)
- Vera Lynnová, britská zpěvačka, textařka, a herečka (* 20. března 1917)
- 19. června
- 20. června – Mario Corso, italský fotbalista (* 24. srpna 1941)
- 22. června – Pierino Prati, italský fotbalista (* 13. prosince 1946)
- Joel Schumacher, americký filmový scenárista, režisér a producent (* 29. srpna 1939)
- 26. června – Jaroslav Pollák, slovenský fotbalista (* 11. července 1947)
- 27. června – Ilija Petković, srbský fotbalista (* 22. září 1945)
- 28. června – Marián Čišovský, slovenský fotbalista (* 2. listopadu 1979)
- 29. června
- Johnny Mandel, americký hudební skladatel (* 23. listopadu 1925)
- Benny Mardones, americký zpěvák (* 9. listopadu 1946)
- Svend Aage Rask, dánský fotbalový brankář (* 14. července 1935)
- Carl Reiner, americký herec a režisér (* 20. března 1922)
- 5. července
- Cleveland Eaton, americký jazzový hudebník (* 31. srpna 1939)
- Willi Holdorf, německý atlet (* 17. února 1940)
- Volodymyr Troškin, ukrajinský fotbalista (* 28. září 1947)
- 6. července
- Charlie Daniels, americký zpěvák (* 28. října 1936)
- Ennio Morricone, italský hudební skladatel (* 10. listopadu 1928)
- 8. července
- Finn Christian Jagge, norský alpský lyžař (* 4. dubna 1966)
- Alex Pullin, australský snowboarder (* 20. září 1987)
- 10. července
- Jack Charlton, anglický fotbalista (* 8. května 1935)
- Eddie Gale, americký jazzový trumpetista (* 15. srpna 1941)
- 11. července – Sinaj Adler, izraelský rabín původem z Československa (* 11. července 1928)
- 12. července
- Kelly Prestonová, americká herečka (* 13. října 1962)
- Eleanor Sokoloff, americká klavíristka (* 16. června 1914)
- Wim Suurbier, nizozemský fotbalista (* 16. ledna 1945)
- 17. července
- Pam Francis, americká fotografka (* 12. října 1954)
- John Lewis, americký obhájce občanských práv a politik (* 22. února 1940)
- Silvio Marzolini, argentinský fotbalista (* 4. října 1940)
- 20. července – Doug Rogers, kanadský judista (* 26. ledna 1941)
- 21. července
- Annie Ross, britsko-americká zpěvačka a herečka (* 25. července 1930)
- Halldóra Kristín Thoroddsen, islandská spisovatelka (* 2. srpna 1950)
- 22. července
- Alexandr Gusev, ruský hokejista (* 21. ledna 1947)
- Alexandr Ivanickij, ruský zápasník (* 10. prosince 1937)
- 23. července – Ludmila Vachtová, česká historička umění (* 24. září 1933)
- 24. července – Ben Jipcho, keňský atlet (* 1. března 1943)
- 25. července – Peter Green, britský blues-rockový kytarista a spoluzakladatel skupiny Fleetwood Mac (* 29. prosince 1946)
- 26. července – Olivia de Havilland, americká filmová herečka (* 1. července 1916)
- 30. července – Li Teng-chuej, tchajwanský prezident (* 15. ledna 1923)
- 31. července – Alan Parker, britský filmový režisér, scenárista a producent (* 14. února 1944)
- 1. srpna
- Wilford Brimley, americký herec a zpěvák (* 27. září 1934)
- Emil Ciocoiu, rumunský malíř a fotograf (* 13. září 1948)
- 3. srpna
- 4. srpna
- Frances E. Allenová, americká informatička (* 4. srpna 1932)
- Irena Sedlecká, česká sochařka (* 7. září 1928)
- 5. srpna – Agathonas Iakovidis, řecký folkový zpěvák (* 2. ledna 1955)
- 14. srpna
- Ewa Demarczyková, polská zpěvačka (* 16. ledna 1941)
- Julian Bream, britský klasický kytarista a loutnista (* 15. července 1933)
- 24. srpna – Wolfgang Uhlmann, německý šachista (* 29. března 1935)
- 26. srpna – Gerald Carr, americký námořní letec a astronaut (* 22. srpna 1932)
- 28. srpna – Chadwick Boseman, americký herec (* 29. listopadu 1976)
- 1. září – Jerzy Szczakiel, polský plochodrážní závodník (* 28. ledna 1949)
- 2. září – David Graeber, americký antropolog (* 12. února 1961)
- 6. září – Vaughan Jones, novozélandský matematik (* 31. prosince 1952)
- 8. září – Alfred Riedl, rakouský fotbalista a trenér (* 2. listopadu 1949)
- 12. září – Navíd Afkari, íránský wrestler (* 22. července 1993)
- 16. září – Winston Groom, americký spisovatel (* 23. března 1943)
- 17. září – Terry Goodkind, americký spisovatel (* 1. května 1948)
- 18. září
- John Turner, kanadský premiér (* 7. června 1929)
- Ruth Baderová Ginsburgová, soudkyně Nejvyššího soudu USA (* 15. března 1933)
- 19. září
- Lee Kerslake, britský bubeník v rockové skupině Uriah Heep (* 16. dubna 1947)
- Károly Fatér, maďarský fotbalista (* 9. dubna 1940)
- Ephrem M'Bom, kamerunský fotbalista (* 18. července 1955)
- 21. září
- Ira Sullivan, americký jazzový trumpetista (* 1. května 1931)
- Ang Rita, nepálský horolezec a šerpa (* 1948)
- 22. září – Agne Simonsson, švédský fotbalista (* 19. října 1935)
- 23. září – Juliette Gréco, francouzská zpěvačka, herečka a šansoniérka (* 7. února 1927)
- 25. září – Goran Paskaljević, srbský filmový režisér (* 22. dubna 1947)
- 26. září
- John D. Barrow, anglický kosmolog, teoretický fyzik a matematik (* 29. listopadu 1952)
- Jacques Beurlet, belgický fotbalista (* 21. prosince 1944)
- 27. září – Jurij Fjodorovič Orlov, jaderný fyzik (* 13. srpna 1924)
- 29. září
- Helen Reddy, australská zpěvačka a skladatelka (* 25. října 1941)
- Sabah al-Ahmad as-Sabah, kuvajtský emír (* 16. června 1929)
- Wálter Machado da Silva, brazilský fotbalista (* 2. ledna 1940)
- 30. září – Emyr Humphreys, velšský spisovatel a básník (* 15. dubna 1919)
- 2. října – Irina Slavinová, ruská novinářka (* 8. ledna 1973)
- 6. října
- Johnny Nash, americký zpěvák (* 19. srpna 1940)
- Eddie Van Halen, nizozemsko-americký kytarista (* 26. ledna 1955)
- 7. října – Mario J. Molina, mexický chemik, nositel Nobelovy ceny (* 19. března 1943)
- 8. října
- Silvester Habiňák, slovenský fotbalista (* 10. prosince 1953)
- Charles Moore, americký atlet (* 12. srpna 1929)
- 12. října
- Conchata Ferrell, americká herečka (* 28. března 1943)
- Jon Gibson, americký klarinetista a saxofonista (* 11. března 1943)
- 13. října – Chris Killip, britský fotograf (* 11. července 1946)
- 16. října
- László Branikovits, maďarský fotbalista (* 18. prosince 1949)
- Gordon Haskell, britský zpěvák a baskytarista (* 27. dubna 1946)
- 18. října – Jozef Obert, slovenský fotbalista (* 4. ledna 1938)
- 19. října
- Spencer Davis, britský hudebník (* 17. července 1939)
- Hiroh Kikai, japonský fotograf (* 18. března 1945)
- 20. října – Bruno Martini, francouzský fotbalista (* 25. ledna 1962)
- 21. října
- Frank Horvat, chorvatsko-francouzský fotograf (* 28. dubna 1928)
- Viola Smith, americká bubenice (* 29. listopadu 1912)
- 25. října – Diane di Prima, americká básnířka (* 6. srpna 1934)
- 30. října
- Robert Fisk, britský novinář (* 12. července 1946)
- Nobby Stiles, anglický fotbalista a trenér (* 18. května 1942)
- 31. října – Sean Connery, skotský herec (* 25. srpna 1930).
- 4. listopadu – Ken Hensley, anglický zpěvák, člen kapely Uriah Heep (* 24. srpna 1945)
- 12. listopadu – Raman Bandarenka, běloruský malíř zavražděn během protestů proti režimu (* 1. srpna 1989)
- 14. listopadu – Armen Džigarchanjan, arménský herec (* 3. října 1935)
- 18. listopadu – László Benkő, maďarský hudebník (* 12. června 1943)
- 25. listopadu – Diego Maradona, argentinský fotbalista (* 30. října 1960)
- 27. listopadu – Mohsen Fachrízádeh, íránský fyzik a jaderný výzkumník (* 1958)
- 2. prosince – Valéry Giscard d’Estaing, francouzský prezident (* 2. února 1926)
- 7. prosince – Doug Scott, britský horolezec (* 29. května 1941)
- 11. prosince – Kim Ki-duk, jihokorejský filmový režisér, producent a scenárista (* 20. prosince 1960)
- 12. prosince
- Jack Steinberger, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 25. května 1921)
- Rúholláh Zam, íránský opoziční novinář a aktivista (* 27. července 1978)
- 14. prosince – Gérard Houllier, francouzský fotbalový trenér (* 3. září 1947)
- 21. prosince – Alexandr Kurljandskij, ruský scenárista a spisovatel, spoluautor seriálu Jen počkej, zajíci! (* 1. července 1938)
- 29. prosince – Pierre Cardin, francouzský módní návrhář (* 2. července 1922)
- 30. prosince
- Samuel Little, americký sériový vrah a násilník (* 7. června 1940)
- Robert Hossein, francouzský herec a režisér (* 30. prosince 1927)
Výročí
Výročí událostí
- 3. ledna – Byla zahájena stavba Brooklynského mostu v New Yorku. (150 let)
- 8. ledna – založena Církev československá husitská (pod názvem Církev československá) (100 let)
- 10. ledna – Hlučínsko se ratifikací versailleské smlouvy stává součástí Československa (100 let)
- 4. února – Hlučínsko bylo obsazeno armádou a připojeno k Československu (100 let)
- 25. března – Bitva u Sudoměře (600 let)
- 5. dubna – Proběhla bitva u Mladé Vožice (600 let)
- 10. května – Vysílání zahájil druhý program Československé televize. Zároveň byla předána první část nově vybudovaného komplexu ČST v Praze 4 na Kavčích horách. (50 let)
- 19. května – Proběhla bitva u Poříčí nad Sázavou (600 let)
- 7. června – byla podepsána Brněnská smlouva o ochraně menšin (100 let)
- 30. června – Proběhla bitva o Tábor (600 let)
- 14. července – V bitvě u Vítkova porazili pražští husité s Janem Žižkou z Trocnova křižáky. (600 let)
- 18. července – První vatikánský koncil schválil konstituci Pastor aeternus, kterou následujícího roku[zdroj?] papež Pius IX. vyhlásil dogma o papežské neomylnosti (150 let)
- 28. července – konference ve Spa rozhodla o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko a definitivně stanovila hranice rozděleného území. (100 let)
- 31. července – zákonem 450/1920 Sb. připojuje Československo Valticko, Dyjský trojúhelník a část Vitorazska (100 let)
- 3. září – Císař Napoleon III. byl sesazen a byla vyhlášena Třetí Francouzská republika. (150 let)
- 20. září – Italská vojska obsadila Řím a tím zanikl Papežský stát. (150 let)
- 5. října – vznikl Svaz moderní kultury Devětsil (100 let)
- 12. října – Proběhla bitva u Panského Boru (též bitva u Horažďovic). (600 let)
- 8. listopadu – Bitva na Bílé hoře (400 let)
- 14.–15. prosince – generální stávka vyhlášena sociálně demokratickou levicí dopadla nezdarem. Nepokoje byly potlačeny armádou, četnictvem, ale i Sokoly a Orly. (100 let)
- prosinec 1419 – leden 1420 – Proběhla Bitva u Nekmíře. Při této bitvě bylo poprvé doloženo použití vozových hradeb. (600 let)
- návrat Československé legie z Ruska (100 let)
- vznikla loutka Spejbl (100 let)
Výročí narození
- 2. ledna – Isaac Asimov, americký spisovatel a biochemik ruského původu (100 let)
- 23. ledna – William G. Morgan, tvůrce volejbalu (150 let)
- 4. února – Božena Němcová, spisovatelka (200 let)
- 7. března – Miloslav Šimek, komik, humorista a spisovatel (80 let)
- 13. dubna – Karel Otčenášek, 23. královéhradecký biskup (100 let)
- 22. dubna – Vladimir Iljič Lenin, komunistický revolucionář, vůdce bolševické strany (150 let)
- 23. dubna – Jiří z Poděbrad, český král (600 let)
- 12. května
- Josef Mánes, malíř (200 let)
- Florence Nightingalová, anglická ošetřovatelka a spisovatelka (200 let)
- 16. května – Antonín Slavíček, malíř (150 let)
- 18. května – Jan Pavel II., 264. papež v dějinách církve (100 let)
- 13. června – Josef Ullmann, malíř, krajinář (150 let)
- 4. července – Vladimír Fischer, architekt (150 let)
- 11. července – Dana Medřická, herečka (100 let)
- 1. srpna – Ladislav Šaloun, sochař (150 let)
- 11. srpna – Jan Šrámek, kněz, politik, předseda Londýnské exilové vlády (150 let)
- 22. srpna – Ray Bradbury, americký spisovatel (100 let)
- 14. září – Václav Levý, sochař (200 let)
- 23. září – Mickey Rooney (100 let)
- 17. října – Rudolf Hrušínský, herec (100 let)
- 28. listopadu – Friedrich Engels, německý filosof a ekonom (200 let)
- 29. listopadu – František Pavelka, radiotelegrafista a československý voják (100 let)
- 7. prosince – Věra Tichánková, herečka (100 let)
- 10. prosince – Adolf Loos, architekt (150 let)
- 15. prosince
- Vlastimil Brodský, herec (100 let)
- Josef Hoffmann, český a rakousky architekt a designér (150 let)
- 16. prosince – Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel a klavírista (250 let)
- 24. prosince – Jiří Hanzelka, cestovatel a spisovatel (100 let)
- 27. prosince – Jiří Sovák, herec (100 let)
Hlavy států
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2020.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
- Brazílie – prezident Jair Bolsonaro (2019–2022)
- Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Miloš Zeman (2013–2023)
- Dánsko – královna Markéta II. (1972–2024)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
- Indie – prezident Rám Náth Kóvind (2017–2022)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Re'uven Rivlin (2014–2021)
- Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
- Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
- Kanada – generální guvernérka Julie Payetteová (2017–2021)
- Maďarsko – prezident János Áder (2012–2022)
- Mexiko – prezident Andrés Manuel López Obrador (2018–2024)
- Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Andrzej Duda (2015–2025)
- Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko – prezidentka Zuzana Čaputová (2019–2024)
- Spojené království – královna Alžběta II. (1952–2022)
- Spojené státy americké – prezident Donald Trump (2017–2021)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (2013–2025)
Reference
- ↑ Senzační úspěch! Češka vyhlášena nejlepší hráčkou světa - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2026-02-24]. Dostupné online.
