Čakovice (dříve též Velké Čakovice, německy Tschakowitz, Groß Tschakowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy. Je zde evidováno 63 ulic a 878 adres. Žije zde přibližně 8 800[1] obyvatel. Čakovice jsou jádrem městské části Praha-Čakovice, do které spolu s nimi spadají ještě Miškovice a Třeboradice.
Název
Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech.[3]
Historie
Nejstarší známá zmínka o obci je v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088, kde jsou Čakovice vyjmenovány v majetku kapituly.[4] Poté střídaly další církevní i světské vlastníky.[4] Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel.[zdroj?] Ve středověku je v Čakovicích zmiňován statek či dvůr, roku 1698 se ve vsi nacházely tři dvory, které se v tomto roce soustředily všechny ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika, který je vlastnil až do roku 1740. V tomto období tvrz v prostředním dvoře přestavěl na zámek a byl patronem při stavbě druhého kostela.[4] Při požáru v roce 1842 bylo zničeno přes polovinu vsi.[4]
Roku 1850 zde Alexander Schoeller, majitel statků v Čakovicích, Miškovicích a Ctěnicích, založil cukrovar.[4] Roku 1851 byla postavena silnice do Prahy.[4] Roku 1872 byla přes Čakovice otevřena nová železnice a téhož roku vznikla v Čakovicích první pošta.[4] Roku 1881 započala výstavba první čakovické školy (dnešní gymnázium) a roku 1881 byl též vysvěcen nový kostel.[4] Roku 1884 bylo zřízeno prvních několik svítilen veřejného osvětlení, zřejmě plynových, roku 1920 pak první elektrické (na hlavní silnici, Staré návsi a v ulici k nádraží), roku 1923 byla dokončena elektrifikace i v domech.[4] Roku 1913 začala být budována první kanalizace a dlážděna silnice.[4] Roku 1921 byla zřízena obecní knihovna.[4] Roku 1925 bylo zahájeno autobusové spojení do Vysočan, kterým bylo doplněno již půl století existující vlakové spojení.[4] 15. ledna 1926 byly Čakovice povýšeny na městys.[4] Roku 1928 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny a téhož roku Severočeská továrna (později Veltechna a ZPA) začala se stavbou továrních budov.[4] 28. října 1936 byla otevřena nová škola, Dr. Edvarda Beneše.[4] Roku 1953 bylo v budově staré školy zřízeno gymnázium, které bylo v roce 1964 přestěhováno do zámku a v roce 1973 na Prosek, roku 1971 byla v zámku otevřena lidová škola umění.[4] Od roku 1947 začala rozsáhlá bytová výstavba pro n. p. Avia.[4] Roku 1952 byla do Čakovic zavedena trolejbusová linka, v provozu byla do roku 1965.[4] Roku 1954 Spartak Avie zahájil stavbu sportovního stadionu.[4]
24. listopadu 1990 se staly sídlem městské části Praha-Čakovice, k níž patří ještě Miškovice a Třeboradice. V oblasti rozšířené působnosti patřily až do roku 2007 pod Kbely (Praha 19), poté pod Letňany (Praha 18). Roku 2002 byl městské části udělen znak a prapor.[4]
V roce 1982 byl otevřen masokombinát, který ovšem fungoval jen do roku 1993.[4] V devadesátých letech 20. století byl zastaven i provoz čakovického cukrovaru,[5] jehož areál je od té doby adaptován k různým účelům, od průmyslových a logistických přes administrativní, ubytovací, sporotvní a společenské. Filtrační věž z roku 1934 a přilehlé prostory byly přestavěny na tzv. „Cukrovar Čakovice office park“ s loftovými kancelářemi.[5]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 142 | 1 674 | 2 122 | 2 172 | 2 254 | 2 202 | 3 193 | 4 570 | 5 655 | 5 684 | 5 037 | 4 250 | 4 023 | 7 666 | 8 807 |
| Počet domů | 58 | 99 | 126 | 157 | 174 | 183 | 427 | 631 | 708 | 753 | 763 | 762 | 739 | 850 | 891 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1974 byly Čakovice samostatnou obcí a později městysem, nejprve v okrese Karlín, ale v roce 1930 v okrese Praha-venkov, posléze v roce 1950 v okrese Praha-sever a od roku 1960 v okrese Praha-východ. Od 1. ledna 1968 jsou částí městského obvodu Praha 9 hlavního města Prahy.[8]
Starostové od roku 1783
| Jméno | Příjmení | Od kdy | Do kdy | Počet let | Narození | Úmrtí | Strana |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jakub | Samohrd | 1783 | 1789 | 7 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Jiří | Blecha | 1790 | 1805 | 16 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Jan | Kokoška | 1805 | 1810 | 5 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Antonín | Ulrich | 1811 | 1814 | 4 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Jan | Samohrd | 1815 | 1835 | 21 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Josef | Dlouhý | 1836, 1849 | 1845, 1849 | 10, 1 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Josef | Kučera | 1846 | 1848 | 3 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Václav | Samohrd | 1850, 1862 | 1859, 1871 | 10, 9 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Jan | Ulrich | 1859 | 1862 | 3 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Philipp Johann | Ritter von Schoeller[zdroj?] | 1871 | 1880 | 9 | 1835 | 1892 | (není známo) |
| Josef | Samohrd | 1880 | 1883 | 3 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Václav | Škrábek | 1883 | 1886 | 3 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Emanuel | Dašek | 1886 | 1895 | 9 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Antonín | Spála | 1895 | 1904 | 9 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| František | Mally | 1905 | 1918 | 14 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Josef | Růdl | 1919 | 1923 | 5 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Josef | Halík | 1923 | 1923 | 1 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Karel | Tůma | 1923 | 1931 | 8 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| František | Fořt | 1931 | 1937 | 6 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Jindřich | Homola | 1938 | 1945 | 8 | (není známo) | (není známo) | (není známo) |
| Josef | Hulínský | 1945 | 1945 | 1 | (není známo) | (není známo) | KSČ |
| Ladislav | Tyrna | 1945 | 1951 | 6 | (není známo) | (není známo) | KSČ |
| František | Novák | 1951 | 1969 | 18 | (není známo) | (není známo) | KSČ |
| Karel | Holl | 1969 | 1986 | 17 | (není známo) | (není známo) | KSČ |
| Václav | Jonák | 1986 | 1990 | 4 | (není známo) | (není známo) | KSČ |
Uliční názvy
Po připojení Čakovic k Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek. Další ulice byly systematicky pojmenovány se vznikem sídliště AZL.[3]
Jedná se o ulice Doubravská, Dyjská, Jizerská, Kysucká, Litavská, Lužnická, Myjavská, Něvská, Niská, Oderská, Ostravická, Otavská, Radbuzská, Svitavská, Svratecká, Úslavská, Vážská.[3]
Velká část Čakovických ulic nese díky místnímu cukrovaru (dnes již mimo provoz) název ulice odvozený z cukru. Najdete tu ulice jako Kostková, Třtinová, Cukrovarská, Homolová, Krystalová, Cukerní a další.
Nové ulice nesou i jména významných osobností, jako třeba ulice Bermanova, pojmenována po významném českém operním pěvci, hudebním skladateli a libretistovi Karlu Bermanovi.[9]
Pamětihodnosti
- kostel svatého Remigia – novorománský kostel z let 1878–1881 postavený podle plánů Karla Scheinera. Roku 1904 byla přistavěna křestní kaple podle projektu Kamila Hilberta. Na stejném místě stál kostelík již od středověku.
- Čakovický zámek se zámeckým parkem
- Čtyři sochy a sousoší na Beranově náměstí a v Něvské ulici ze sedmdesátých až osmdesátých let 20. století
- Cukrovar Čakovice – průmyslový objekt bývalého cukrovaru
Osobnosti
- Helena Bílková (* 1903) – česká odbojářka za druhé světové války
- Marie Podvalová (1909–1992) – česká operní pěvkyně
- Philipp Alois von Schoeller (1892–1977) – českoněmecký a rakouský bankéř a průmyslník, nacistický zločinec
- Richard von Schoeller (1871–1950) – českoněmecký a rakouský bankéř a průmyslník
- Václav Vlček (1895–1974) – československý letecký důstojník, účastník odboje a květnového povstání, vězeň komunistického režimu
Fotogalerie
Radnice v zimě
Odkazy
Reference
- 1 2 Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
- 1 2 3 Lašťovka Marek a kol. Pražský uličnik. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. díl (A-N). Nakladatelství Libri. Praha. 1997. ISBN 80-85983-24-9. str. 114
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Jaroslav Svoboda: Jubileum, na které se zapomnělo, U nás v Čakovicích, prosinec 2013 Archivováno 18. 7. 2016 na Wayback Machine., str. 16 a 17, v článku využita data z knih Jana Sládečka a Jaroslavy Krákorové
- 1 2 Cukrovar Čakovice se mění Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Development News, 12/2010
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 59.
- ↑ http://www.cakovickypark.cz/cz/aktuality/nova-ulice-v-cakovickem-parku-15/
Literatura
- CHARVÁT, Josef. Farní osada Velké Čakovice. Praha: vl.n., 1902. Dostupné online.
- ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Čakovice velké, s. 161-162.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čakovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čakovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Čakovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
- Čakovice na Město-Praha.info Praktické postřehy z Čakovic
- Čakovický Portál Informace o dění v Čakovicích, Miškovicích a Třeboradicích
